Čís. 10801.Ručení hostinského podle § 970 obč. zák. Stodola, patřící hostinskému, není místem, určeným vůbec k tomu, by si hosté přijatí hostinským na byt ukládali do ní automobily. (Rozh, ze dne 20. května 1931, Rv I 722/30.) Žalobcovo auto bylo postaveno ve stodole žalovaného hostinského. Zatím, co žalobce spal, odjely třetí osoby autem a za jízdy je rozbily. Žaloba majitele auta proti hostinskému o náhradu škody byla zamítnuta soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto důvodů: Žalobce napadá rozsudek odvolacího soudu z dovolacích důvodů podle § 503, čís. 2 a 4 c. ř. s., ale jeho dovolání není oprávněné. Svůj nárok opírá žalobce v dovolání již jen o ručení hostinského podle § 970 obč. zák. Pro rozhodnutí o něm stačí zkoumati, lze-li žalobcův automobil považovati za »věc vnesenou« ve smyslu § 970 obč. zák. Věci jsou podle tohoto ustanovení vneseny; 1. byly-li odevzdány hostem samým anebo za něho třetí osobou buď přímo hostinskému nebo někomu z jeho lidi; 2. i když nebyly odevzdány těmto osobám, byly-li hostem přineseny na místo, které k tomu vykázal hostinský nebo někdo z jeho lidi; 3. nebylo-li hostu na byt přijatému vykázáno zvláštní místo pro uloženi jeho věci, stačí pro vnesení ve smyslu zákona, že host věci přinese na místo vůbec k tomu určené; takovým místem jest především hostem najatý pokoj, ale není jím místo, které zřejmě není určeno k ukládání věcí toho druhu. (Srovnej Ehrenzweig, Das Recht der Schuldverháltnisse, vyd. z r. 1928, str. 388.) V souzeném případě plyne ze zjištění nižších soudů, že automobil, o nějž jde, nebyl odevzdán ani žalovanému hostinskému ani nikomu z jeho lidí a že stodola, do které si žalobce automobil postavil, nebyla mu vykázána jako místo k uschování automobilu. Zbývá tedy uvažovati ještě o tom, zda lze stodolu patřící žalovanému považovati za místo určené vůbec k tomu, by si hosté přijatí žalovaným na byt ukládali do ní automobily. V té příčině zjistil již prvý soud, že žalovaný nemá ve svém hostinci místo pro uschovávání automobilů, a jest souhlasiti též s názorem nižších soudů, že neuzavřená stodola zřejmě není místem vhodným a určeným vůbec k uschovávání tak cenných věcí, jako jsou automobily, zejména přes noc. Dovolatelův názor, že automobil byl vnesen již tím, že byl přivezen na dvůr žalovanému patřící a že o tom žalovaný věděl, nemá opory v zákoně, neboť pojem věcí vnesených jest v druhém odstavci § 970 obč. zák. vymezen tak, jak bylo právě vyloženo, a plyne ostatně z vlastního přednesu žalobcova, že ani on sám nepovažoval dvůr za vhodné místo pro uschování automobilu přes noc. Ježto žalobní nárok nemá podkladu již proto, že nešlo o věc vnesenou, není třeba obírati se otázkou vlastnictví k automobilu, ani otázkou, jaká škoda a kým byla žalobci způsobena, a zdali žalobce žalovanému za nocleh platil, jsou proto bezvýznamné výtky, jež dovolatel v té příčině činí s hlediska dovolacího důvodu neúplnosti řízení podle § 503 čís. 2 c. ř. s.