Čís. 10458.

Dohodly-li se strany, že uznávají za správné hranice, které vyměří evidenční geometr, nelze se domáhati v nesporném řízení úpravy hranic, aspoň potud, pokud není jisto, že ujednané vytýčení a označení hraníc evidenčním geometrem nelze uskutečniti (pokud nebylo odepřeno povolení příslušných úřadů k zeměměřičskému měření na žádost a na náklad stran).
(Rozh. ze dne 22. ledna 1931, R II 435/30.)
Návrhu, by bylo zahájeno řízení k úpravě hranic mezi pozemky, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
O sporných hranicích mezi navrhovatelčiným pozemkem parc. č. 33/1 a odpůrcovým pozemkem parc. č. 8/1 katastrálního území v Ch. bylo jednáno ve sporu před soudem prvé stolice a spor byl skončen smírem z 19. dubna 1927, podle něhož se strany dohodly, že uznávají za správné hranice, které evidenční geometr vyměří při své nejbližší úřední přítomnosti v Ch. podle katastrální mapy. Tím byly hranice, jak jsou zakresleny v katastrální mapě, uznány za správné a nesporné a šlo již jen o to, by byly v přírodě vytýčeny a tím učiněny znatelnými. To měl učiniti evidenční geometr při své nejbližší úřední přítomnosti v Ch. podle katastrální mapy. Lze stranou ponechati otázku, zda lze řečený soudní smír, třebaže jest exekučním titulem (§ 1 čís. 5 ex. ř.), podle §§ 353 a 354 ex. ř. vykonati, ano jeho provedení není závislé jen na vůli té neb oné strany, nýbrž jest též závislé na úřední součinnosti evidenčního geometra. I kdyby však smír vhodným exekučním titulem nebyl, nepozbývá účinnosti jako smlouva stran, jíž všechen spor o hranice a všechna nejistota o nich byly odčiněny, jakž bylo již naznačeno. Není tu proto zákonných předpokladů, by hranice ty byly znovu upravovány nesporným řízením, alespoň potud, pokud není jisto, že ujednané vytýčení a označení hranic evidenčním geometrem nelze uskutečniti. Tomu není na závadu, že podle tvrzení navrhovatele později, po smíru, evidenčním geometrům prý podobné výkony byly zakázány. Podle zákona ze dne 16. prosince 1927, čís. 177 sb. z. a n. není zeměměřičské měření na žádost a na náklad stran nemožné (§ 74 řeč. zák.). Zda je lze v tom kterém případě provésti, o tom rozhoduje podle vyhlášky ze dne 6. srpna 1928 čís. 145 sb. z. a n. ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem. veřejných prací, pokud se týče finanční úřad druhé stolice. Pokud povolení těmito úřady není odepřeno, nejsou hranice podle smíru sporné, neurčité nebo jinak pochybné. Jde jen o jejich vytýčení v přírodě, jehož možnost nebo nemožnost není nijak vyřešena. Rekursní soud vyřídil proto stěžovatelovu žádost o jejich úpravu právem záporně a nelze tudíž ani dovolací stížnosti proti jeho rozhodnutí vyhověti.

Citace:

Čís. 10458.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 81-82.