Čís. 10881.

Odklad exekuce. V případech, kde nebezpečí podle § 44, prvý odstavec, ex. ř. jest s dalším vedením exekuce nutně spojeno, nemusí povinný v návrhu na povolení odkladu exekuce ani tvrditi, že toto nebezpečí tu jest. Tak jest tomu při exekuci vnucenou dražbou nemovitosti.
(Rozh. ze dne 18. června 1931, R I 500/31.) Soud prvé stolice povolil odklad exekuce vnucenou dražbou až do pravoplatného rozhodnutí oposičního sporu. Rekursní soud zamítl pro tentokráte návrh na odklad exekuce. Důvody: Podle § 42 ex. ř. může býti odložení exekuce povoleno z důvodů tamže výčetmo uvedených (Právník 1916 str. 235 sb. n. s. čís. 9121), nemá však býti podle § 44 ex. ř. povoleno, není-li spojeno pro žadatele s nebezpečím majetkové újmy nenahraditelné neb těžce napravitelné. Kdyby však odklad exekuce mohl ohroziti uspokojení vymáhajícího věřitele, může soud povolení učiniti závislé na tom, by dlužník dal straně vymáhající dostatečnou jistotu, že její vykonatelný nárok bude uskutečněn (§ 162 j. ř.). Dlužník žádající za odklad exekuce nemusí sice zvláště osvědčovat!, že by mu výkonem exekuce byla způsobena nenahraditelná neb alespoň těžce napravitelná škoda, musí však v návrhu alespoň tvrditi a dovozovat!, že nebezpečenství podle § 44 prvý odstavec ex. ř. tu jest a jest pak na soudu, by podle celého stavu věci spravedlivě uvážil, zda skutečně navrhovateli nebezpečí takové újmy hrozí (viz sb. n. s. čís. 9027, 1760). V souzeném případě povinná strana žádá o odklad exekuce jen na základě rubriky o podání žaloby oposiční, aniž se v návrhu vůbec o nebezpečí jí hrozícím zmínila, a z předložené rubriky vůbec na takovéto nebezpečenství usuzovat! nelze. Za těchto okolností není tu zákonných předpokladů pro žádané povolení odkladu.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle ustálené praxe nejvyššího soudu netřeba osvědčovati nebezpečenství předpokládané v § 44 prvý odstavec ex. ř. v případech, kde ze Samého exekučního spisu lze seznati, že zamítnutím návrhu na odklad exekuce by povinné straně vskutku mohla vzejiti ,majetková újma nenahraditelná nebo těžce napravitelná (Sb. n. s. čís. 1760), a stačí v takových případech již tvrzení, že nebezpečí tu jest (Sb. n. s. čís. 9027). Ale z toho neplyne, že tohoto tvrzení jest nezbytně zapotřebí i v případech, kde toto nebezpečenství s dalším vedením exekuce jest nutně spojeno, jakž tomu jest právě v tomto případě, kde jde o exekuci vnucenou dražbou nemovitosti a kde by dalším vedením této exekuce pozbyla povinná strana pro vždy svého vlastnického práva k nemovitosti a utrpěla by tím újmu nenahraditelnou. Žádati i v takových případech alespoň tvrzení, že nebezpečí tu jest, znamenalo by Ipěti na formalitě a právě proto nelze míti za to, že by takový postup, pokud se týče takový výklad zákona vyhovoval zákonodárcovu úmyslu. Případné ohrožení uspokojení vymáhajícího věřitele nebrání povolení odkladu, a jest zůstaveno vymáhajícímu věřiteli, by učinil návrh na zřízení jistoty podle § 44 druhý odstavec ex. ř.

Citace:

Čís. 10881. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 870-871.