Čís. 10765.
Postupem pohledávek postupitele za třetí osobou k zajištění pohledávek postupníka za postupitelem zůstaly pohledávky postupníka za postupitelem co do pravosti, splatnosti a žalovatelnosti nedotčeny, a jest při vymáhání pohledávek postupníka za postupitelem co do pravosti, splatnosti a žalovatelnosti nedotčeny, a jest při vymáhání pohledávek postupníka za postupitelem lhostejno zejména i to, zda dříve, než žaloval, postoupil zpět postupiteli pohledávky postoupené mu k zajištění.
Postoupeny-li pohledávky k zajištění, jest tomu, nebylo-li nic jiného ujednáno, rozuměti tak, že postupník má jménem vlastním a na účet postupitele postoupené pohledávky vybrati a po případě i soudně vymáhati. Útraty s tím spojené jdou, nebylo-li nic jiného ujednáno, na účet postupitele. K těmto útratám patří i náklady mimosoudního vymáhání, jsou-li k uskutečnění práva nutné a účelné.
(Rozh. ze dne 8. května 1931, Rv I 640/30.)
Žalobce domáhal se na žalovaném zaplacení kupní ceny za dodané zboží. Stalo se nesporným, že žalovaný postoupil k zajištění této pohledávky žalobci svou pohledávku za spolkem K. Procesní soud prvé stolice žalobu pro tentokráte zamítl. Odvolací soud uznal žalovaného povinným zaplatiti žalobci zažalovanou pohledávku proti tomu, že žalobce postoupí žalovanému zpět pohledávku za spolkem K. Důvody: jest nesporno, že pohledávka žalovaného za spolkem K. byla žalobci postoupena k zajištění jeho původního nároku. Spornými zůstaly jen právní účinky tohoto postupu, zejména otázka, zda při postupu k zajištění může postupník vymáhati svou původní pohledávku za postupitelem dříve, než postoupenou pohledávku postoupil zpět. Soud procesní řeší tuto otázku ve smyslu záporném a vzhledem k nesporné okolnosti, že žalobce zmíněnou pohledávku žalovanému dosud zpět nepostoupil, zamítá žalobu jako předčasnou pro tentokráte. S názorem tímto však soud odvolací se nesrovnává. V souzeném případě jest předmětem nároku žalobcova a proto právním důvodem žaloby trhová smlouva, pokud se týče nárok na zaplacení zbytku trhové ceny za dodané zboží a teprve v druhé řadě eventuelní nárok na náhradu škody ve smyslu § 1397 obč. zák. Vzájemný nárok žalovaného směřuje k vyúčtování postoupené pohledávky a k vydání eventuelního přebytku, po případě k zpětnému postupu dosud nevydobyté pohledávky za spolkem K. žalovaným žalobci postoupené a jest proto věc posuzovati podle zásad vyslovených v § 469 obč. zák., pokud se týče § 1052 obč. zák. o vzájemném plnění. Neboť postupem pohledávky žalovaného za spolkem K. zůstala žalobcova pohledávka za žalovaným co do pravosti, splatnosti a žalovatelnosti nedotčena. Vyslovil-li pak žalobce již v žalobě ochotu, že po zaplacení zažalované pohledávky žalovanému vydá další vyrovnací kvóty, které od spolku K. obdrží a jemu pohledávku za spolkem K. zpět postoupí, nelze žalobu zamítnouti ani pro tentokráte, nýbrž jest žalobě o zaplacení zbytku trhové ceny za dodané zboží, pokud jest prokázána, vyhověti, ovšem ale pojati do výroku rozsudečného vzájemný závazek žalobcův a to i z úřadu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného. Důvody:
Rozhodnutím uveřejněným ve sb. n. s. pod čís. 7101 bylo arcíť vysloveno, že, byla-li postoupena pohledávka k zajištění pohledávky postupníkovy za postupitelem — jakž tomu v souzeném případě —, jest splatnost původní pohledávky postupníkovy proti postupiteli odložena. Ale nejvyšší soud dodatečně opustil tento právní názor a vyslovil a blíže odůvodnil v rozhodnutí uveřejněném ve sb. n. s. pod čís. 8895, že postupem pohledávek postupitele za třetí osobou k zajištění pohledávek postupníka za postupitelem, zůstaly pohledávky postupníka za postupitelem co do pravosti, splatnosti a žalovatelnosti nedotčeny, a že jest při vymáhání pohledávek postupníka za postupitelem lhostejno zejména i to, zda dříve, než žaloval, zpět postoupil postupiteli pohledávky postoupené mu k zajištění. Dovolací soud nemá příčiny, proč by se navrátil k právnímu názoru zatím již opuštěnému, to tím spíše, an neodpovídá předpokládanému úmyslu stran, který jest obdobný jako při zřízení zástavního práva, kde zástava, není-li zvlášť umluven opak, nevylučuje žalobu proti osobnímu dlužníku a nemusí býti vrácena před podáním žaloby. V této příčině není tudíž dovolání opodstatněno a zejména není ve svých právech dotčen dovolatel výrokem, že zaplacení státi se má proti tomu, že žalobce žalovanému zpět postoupí pohledávku postoupenou k zajištění, pokud nebyla ještě vybrána. Ale dovolání ani jinak není v právu, neboť, postoupena-li pohledávka k zajištění, jest tomu, nebylo-li nic jiného zvlášť ujednáno, podle pravidel poctivých styků (§ 914 obč. zák.) rozuměti tak, že postupník má jménem vlastním a na účet postupitele postoupené pohledávky vybrati a po případě i soudně vymáhati, z čehož vyplývá, že útraty s tím spojené, vyjmouc opět případ opačné dohody, jež se zde nestala, jdou na účet postupitele. K těmto útratám náleží arci i náklady mimosoudního vymáhání, jsou-li k uskutečnění práva nutné a účelné.