Čís. 10772.
K osvědčení, že v rámci úvěrové hypotéky vznikla pohledávka, nestačí ani ověřený výpis z věřitelových knih předložený při rozvrhovém roku. Nelze-li dosáhnouti souhlasu všech účastníků, odkázaných na dosud nevyčerpanou část úvěru, k jejímu vydání vymáhajícímu věřiteli, jest prokázati její jsoucnost rozsudkem.
(Rozh. ze dne 9. května 1931, R I 192/31.)
Ve zrušovacím usnesení rekursního soudu ze dne 3. září 1930 a v napotomním usnesení prvého soudu ze dne 3. prosince 1930 bylo stanoveno, že se na úvěrovou pohledávku vymáhající věřitelky přikazuje 4 391 Kč a z fruktifikačních úroků 140 Kč 45 h a že tyto částky mají býti podle § 224, druhý odstavec, ex. ř. na úrok uloženy a vydány jen na provoplatnou poukázku exekučního soudu, ježto nárok vymáhající věřitelky, dotčený co do 4391 Kč odporem dalších knihovních věřitelů, nebyl zřejmý ani z pozemkové knihy ani ze spisů. K rekursu vymáhající věřitelky uznal rekursní soud usnesením ze dne 24. prosince 1930, že ony částky mají býti hotově vyplaceny vymáhající věřitelce, ježto ověřeným výpisem z jejích knih byl prý její nárok dodatečně prokázán.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Částky, o něž tu jde, byly nevyčerpanou částí úvěrové pohledávky a fruktifikačními úroky na ni připadajícími. Této části pohledávky bylo při rozvrhovém roku odporováno zadnější věřitelkou proto, že není po právu. Rekursní soud v usnesení ze dne 3. září 1930 vyložil, že k osvědčení, že v rámci úvěrové hypotéky vznikla nová pohledávka, nestačil prostý výpis z věřitelčiných knih předložený při rozvrhovém roku. Ale totéž platí i pro ověřený výpis z jejích knih. Je jím nejvýše dokázáno, že výpis souhlasí s knihami, ale nikoli vznik další pohledávky v rámci úvěrové hypotéky. Na tom nic nemění, že v rozhodnutí rekursního soudu ze dne 3. září 1930 bylo — mylně — vysloveno, že důkaz knihami mohl by býti nahražen ověřeným výpisem z knih, ježto to bylo vysloveno jen v důvodech, jež nenabývají moci práva. Nebude-li dosaženo souhlasu všech účastníků, odkázaných na tuto dosud nevyčerpanou část úvěru, k jejímu vydání vymáhající věřitelce, bude nutno prokázati její jsoucnost rozsudkem (srovn. rozhodnutí Gl. U. n. ř. 7425 a sb. n. s. čís. 7869). Protože tento průkaz nebyl dosud podán, bylo dovolacímu rekursu vyhověti a uznati, jak je ve výroku uvedeno.