Čís. 10803.Trafikant jest kupcem (čl. 4, 271 čís. 1 obch. zák.). Jde o pomocný obchod, koupen-li trafikantem parfumový automat pro potřebu zákazníků. (Rozh. ze dne 20. května 1931, R II 151/31.) Žalovaná, tráfikantka, koupila od žalobkyně na splátky parfumový automat a podrobila se v objednacím lístku soudu mimo své obecné sudiště. Proti žalobě, zadané na umluveném sudišti, o zaplaceni kupní ceny, namítla žalovaná místní nepříslušnost vzhledem k předpisu § 6 zákona o splátkových obchodech. Soud prvé stolice námitce vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Objednacím lístkem ze dne 21. ledna 1930 jest zjištěno, že žalovaná objednala zboží v ceně 800 Kč na 8 měsíčních splátek, takže v souzeném případě jde o obchod splátkový ve smyslu zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák. Bylo proto podle § 6 cit. zák. k námitce místní nepříslušnosti tohoto soudu přihlížeti z úřadu. Podle § 6 cit. zákona nemůže se žalovaná podrobiti příslušnosti jiného soudu, leda že by ve smyslu § 10 cit. zák. na její straně byla sporná objednávka obchodem ve smyslu čl. 271 obch. zák. Vzhledem k tomu však, že žalující strana sama tvrdí, že žalovaná jest majitelkou trafiky, nelze ji považovati za kupce ve smyslu čl. 4 obch. zák. Nemohla se proto žalovaná podrobiti sudišti tohoto soudu a bylo proto žalobu pro místní nepříslušnost odmítnouti. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Nelze přísvědčiti názoru prvého soudu, že žalovaná jako trafikantka není obchodnicí ve smyslu čl. 4 obch. zák. Vždyť trafikant prodává nejen tabákové výrobky, nýbrž nakupuje k dalšímu zcizení i jiné zboží, zápalky, špičky a pod., a již tím se stává obchodníkem podle čl. 4, 271 čís. 1 obch. zák. Objednala-li žalovaná u žalobkyně pro svůj obchod parfumový automat, jde o akcesorní obchod (čl. 273 obch. zák.) na její straně a proto podle § 10 splát. zákona neplatí tu ustanovení tohoto zákona. Nebylo proto lze přihlížeti k námitce nepříslušnosti vznesené až po prvém roku, pročež bylo rekursu vyhověti. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: O námitce nepříslušnosti soudu jest rozhodnouti jen na základě žalobcových údajů, tudíž i údajů, jež byly předneseny v ústním jednání. Na příslušnost dovolaného soudu jest uznati, ukáže-li se, že sporná věc patřila by na dovolaný soud podle toho, jak žalobce odůvodnil žalobní pohledávku v žalobě a při ústním jednání o námitce nepříslušnosti soudu podle jejího skutkového a právního podkladu. Zda vlastní důvod žaloby jest po právu, čili nic, nelze v tomto mezisporu zkoumati, neboť to dotýká se již otázky věcné oprávněnosti žalobního nároku. Nelze proto námitku nepříslušnosti soudu opírati o to, že tvrzený skutkový a právní základ žaloby jest lichý, o tvrzení, že žalovaná neobjednala automat vůbec, nýbrž jest v tomto mezisporu vycházeti ze žalobcova údaje, že se objednávka stala. Názor rekursního soudu, že žalovaná jest kupcem ve smyslu čl. 4 obch. zák., jest správný. Právní poměry trafikantů jsou upraveny nařízením ministerstva financí ze dne 10. června 1911, čís. 44236, doplněným výnosem ministerstva financí ze dne 17. prosince 1925, čís. 148009 z roku 1924. Podle § 1 onoho nařízení jsou trafiky obchody schválené finančním úřadem, v nichž se prodávají spotřebitelům tabákové tovary výroby režijní, dané do všeobecného prodeje. Podle § 4 je trafikant oprávněn prodávati i tabákové tovary všeobecné sazby prodejové (a tabákový výtažek), i speciality režijní výroby, jichž prodej v trafikách byl povolen. Podle § 5 jest oprávněn prodávati cenné známky důchodku kolkového (kolky, nákladní listy, směnečné blankety a pod.) a může býti k tomuto prodeji zavázán prodejovým úřadem. Podle § 6 jest na výslovnou žádost oprávněn prodávati i cenné známky poštovního důchodku (poštovní známky, dopisnice a pod.). Podle § 7 jest na žádost loterních ředitelství povinen prodávati losy dobročinných loterij, pořádaných těmito úřady. Posléze jest podle téhož paragrafu zásadně oprávněn prodávati i jiné předměty, na příklad: noviny, jiné periodické časopisy, hrací karty, kuřácké a psací potřeby a losy soukromých loterií. Podle § 8 jest jeho odměnou za obstarávání prodeje tabáku trafikantský zisk, provise. Podle §§ 43 a 44 se mu vydají tabákové tovary, zaplatí-li kupní cenu, jinak není skladník povinen je vydati. Podle § 20 přechází vlastnictví tabákového zboží a erárních cenných známek trafikantem objednaných do jeho vlastnictví, jakmile on nebo jeho posel je převzal v odběrně. Z těchto předpisů plyne, že trafikant kupuje zboží, určené pro obchodní styk, by je dále zcizoval. Jeho podnikatelským ziskem je provise. Provozuje tedy obchod podle čl. 271 čís. 1 obch. zák. po živnostensku (za stálým ziskem) a jest kupcem podle čl. 4 obch. zák. Podle přednesu žalující firmy při ústním jednání koupen byl parfumový automat pro potřebu zákazníků žalované strany. Koupě automatu stala se k ukojení dalších potřeb osob docházejících do trafiky, účelem jejím bylo zvýšení počtu koupěchtivých v trafice žalované a tím zvýšení výnosu plynoucího jí z trafiky, zvelebení její živnosti, a jest proto obchod ten považovati za pomocný obchod na straně žalované, na nějž se nevztahuje předpis § 6 zákona o splátkových obchodech.