Čís. 10721.

Rozsudek vynesený a prohlášený jest pokládati za exekuční titul ve smyslu § 370 ex. ř., i když nebyl dosud stranám doručen.
(Rozh. ze dne 24. dubna 1931, R I 224/31).
Na základě rozsudku, prohlášeného dne 20. září 1930, navrhl vymáhající věřitel dne 27. září 1930 zajišťovací exekuci. Soud prvé stolice usnesením ze dne 28. září 1930 návrhu vyhověl, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Rozsudek, na jehož základě prvý soud povolil vymáhající straně exekuci k zajištění, prohlášen byl dne 20. září 1930 v nepřítomnosti strany žalované a bylo písemné vyhotovení rozsudku jejímu zástupci doručeno dne 13. října 1930. Ježto rozsudek prohlášený v nepřítomnosti žalovaného, vyjmouc rozsudek v řízení bagatelním, stává se proti němu účinný teprve doručením písemného vyhotovení (§§ 416 a 452 c. ř. s.) jest exekuce k zajištění podle § 370 ex. ř. přípustná jen na základě rozsudku žalované straně již doručeného. Bylo proto návrh vymáhající strany na povolení zajišťovací exekuce, podaný již 27. září 1930 zamítnouti, an postrádal platného a účinného exekučního titulu a netřeba se ani zabývati další výtkou stížnosti, že tu není ani dalšího předpokladu pro povolení zajišťovací exekuce podle § 370 ex. ř., osvědčení, že by bez navrhované exekuce bylo vydobytí peněžité pohledávky zmařeno nebo značně stiženo.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by znovu rozhodl o rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávnění, neboť rekursní soud neposoudil věc správně po právní stránce, dospěv k úsudku, že exekuce k zajištění jest přípustná jen na základě rozsudku povinnému již doručeného. Podle § 370 ex. ř. může býti povolena exekuce k zajištění podle rozsudku dříve, než nabude právní moci, nebo než uplyne lhůta k plnění, aniž se požaduje doručení písemného vyhoťovení rozsudku. Podle § 414 a druhého odstavce § 416 c. ř. s. jest tu rozsudek ve smyslu civilního řádu soudního již tenkráte, když byl vynesen a prohlášen třeba v nepřítomnosti stran. Rozsudek vynesený a prohlášený jest pokládati, i když není dosud stranám doručen, za exekuční titul ve smyslu § 370 ex. ř. Opačný názor odporuje nejen doslovu, nýbrž i duchu zákona a účelu, jehož má býti dosaženo zajišťovací exekucí (srov. rozh. sb. n. s. čís. 261 a 5924). Poněvadž se rekursní soud, vycházeje z mylného právního názoru, nezabýval spornou otázkou osvědčení nebezpečí, bylo napadené usnesení zrušiti a usnésti se, jak se stalo.

Citace:

Čís. 10721.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 584-585.