Čís. 10571.

Prozatímní opatření zákazem zciziti, obtížiti nebo zastaviti nemovitost (§ 384 ex. ř.).
Dobrovolné zcizení nemovitosti, příčící se knihovně poznamenanému zákazu, může býti za určitých podmínek bezúčinným nejen v poměru ohrožené strany k jejímu odpůrci, nýbrž i proti každému, kdo nabyl nemovitosti zakázaným zcizením. Nezáleží na tom, v jakém pořadí byla smlouva o zcizení vložena do pozemkové knihy. Lhostejno, že zákaz zcizení byl poznamenán až po poznámce zamýšleného zcizení.
(Rozh. ze dne 26. února 1931, R II 489/30.) Dne 31. května 1930 bylo na nemovitosti manželů L-ových poznamenáno zamýšlené zcizení, dne 25. června 1930 pak podle § 384 ex. ř. zákaz zcizení, zatížení a zastavení vydaný jako prozatímní opatření k zajištění nároku spolku M. na splnění smlouvy. Manželé L-ovi prodali napotom nemovitost družstvu N. Žádosti manželů L-ových a družstva N. o výmaz poznámky zákazu zcizení, zatížení a zavazení soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud žádost zamítl. Důvody: Návrh na výmaz knihovní poznámky byl výslovně podán jako žádost knihovní podle § 57 knih. zák. V § 57 knih. zák. sice ustanoveno, že k návrhu strany, pro níž se stal vklad vlastnického práva v pořadí poznámky zamýšleného zcizení, jest vymazati pozdější knihovní zápisy, toto ustanovení nemůže se však vztahovati bez obmezení na všechny zápisy, jež se staly po podání návrhu na poznámku pořadí. Zejména nevztahuje se toto ustanovení na zápisy, vztahující se na právo již dříve zapsané, protože by to odporovalo zásadě priority. Protože tu jde o takové zápisy, ana se poznámka, o niž jde, vztahuje na vlastnické právo manželů L-ových, již dříve vložené, povolil prvý soud neprávem výmaz poznámky, najmě, ana byla povolena jako prozatímní opatření a nebylo ani tvrzeno, že toto prozatímní opatření bylo zrušeno, výmaz poznámky však znamená zrušení tohoto prozatímního opatření, což se nemůže státi ke knihovní žádosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dne 31. května 1930 bylo na prodané nemovitosti poznamenáno podle § 53 knih. zák. zamýšlené zcizení, dne 25. června 1930 podle § 384 ex. ř. zákaz zcizení, zatížení a zastavení vydaný jako prozatímní opatření proti tehdejším vlastníkům nemovitosti Robertu a Ireně L-ovým k zajištění nároku spolku M. jako ohrožené strany na splnění smlouvy. Přes tento zákaz prodali manželé L-ovi nemovitost trhovou smlouvou ze dne 1. července 1930 družstvu N., načež byl k společné žádosti zcizitelů a nabyvatele povolen knihovní vklad převodu práva vlastnického pro nabyvatele v poznamenaném pořadí, ale současně podaná žádost o výmaz poznámky zákazu zcizení, zatížení a zastavení byla rekursním soudem zamítnuta. Dovolací rekurs do zamítavého rozhodnutí rekursního soudu není opodstatněn. Předpis § 57 knih. zák., jehož se stěžovatelé dovolávají, platí podle čl. 1. druhý odstavec ex. ř. jen, pokud není v rozporu s pozdějším zákonným předpisem § 384 ex. ř. Tento předpis přiznává soudnímu zákazu zcizení, zatížení a zabavení, týká-li se nemovitostí nebo práv zapsaných v knihách pozemkových, určitý věcný účinek a nařizuje proto, by zákaz byl knihovně poznamenán. Dobrovolné zcizení nemovitosti, příčící se knihovně poznamenanému zákazu, může býti za určitých dalších podmínek bezúčinné nejen v poměru ohrožené strany k jejímu odpůrci, nýbrž i proti každému, kdo nemovitosti nabyl zakázaným zcizením. Nezáleží na tom, v jakém pořadí byla smlouva o zcizení vložena do knihy pozemkové, neboť pořadím nemění se nic na zakázanosti smlouvy, a jen smlouva jest důvodem pro nabytí vlastnického práva. Posouzení otázky, zda následky zakázanosti smlouvy nastaly nebo nastanou, vymyká se z působnosti knihovního soudu. Navrhovaným výmazem knihovní poznámky soudního zákazu byl by zrušen věcný účinek poznámky, a spolek M. byl by zkrácen na právech nabytých prozatímním opatřením. Dokud nebude prozatímní opatření zrušeno nebo nepomine jeho platnost uplynutím doby, na kterou bylo povoleno, nemůže býti poznámka zákazu vymazána, leč se svolením spolku M.

Citace:

č. 10571. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 288-290.