Čís. 10896.

Nepřípustnosti exekuce, ježto exekuční titul, na jehož základě byla povolena exekuce proti žalobci, nezní proti žalobci, nýbrž proti třetí osobě, nelze se domáhati žalobou podle § 35 ex. ř., ani žalobou podle § 36 ex. ř., nýbrž žalobou podle § 39 čís. 5 ex. ř. Tím, že tu nebyl podán rekurs proti usnesení povolujícímu exekuci, není žaloba vyloučena.
(Rozh. ze dne 23. června 1931, Rv I 1300/30.)
Exekuční titul zněl proti johannu W. D-ovi, exekuce byla povolena proti Johannu D-ovi, jenž nebyl totožným s Johannem W. D-em. Žalobě Johanna D-a, by byla exekuce zrušena, bylo vyhověno soudy všech tří stolic.
Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatelka uvádí, že nejde o žalobu podle § 35 ex. ř. S tímto názorem jest souhlasiti. Neboť podle § 35 ex. ř. lze podati proti nároku, pro který exekuce byla povolena, námitky, pokud spočívají na skutečnostech nárok zrušujících nebo zastavujících, které nastaly teprve po vzniku exekučního titulu, jenž tomuto řízení jest základem. O to však zde nejde. Neboť podle zjištění nižších soudů zní exekuční titul proti Johann W. D., kdežto exekuce byla povolena proti Johannu D-ovi, který není totožný s Johann W. D-em, uvedeným v exekučním titulu. Žaloba, o niž tu jde, nežádá také, jak by bylo nutné při žalobě podle § 35 ex. ř., by byl prohlášen nárok z rozsudku za zrušený nebo zastavený, nýbrž žádá výslovně, by povolení exekuce bylo zrušeno. Nelze tudíž použiti ustanovení § 35 ex. ř.; tento názor jest v souladu též s motivy k § 35 ex. ř.; neboť je-li v motivech uvedeno, že lze uplatniti aktivní nebo pasivní oprávnění k vedení exekuce, jest tím poukázáno na ustanovení § 36 čís. 1 a 2 ex. ř., kteráž ustanovení ovšem v souzeném případě rovněž nepřicházejí v úvahu. Avšak ustanoveními §§ 35 až 37 ex. ř. nejsou vyčerpány všechny možnosti žalob o nepřípustnost exekuce. Neboť v §§ 39 čís. 5 ex. ř. a 42 čís. 5 ex. ř. jest výslovně uvedeno, že exekuce může býti prohlášena za nepřípustnou i z jiných důvodů, a že lze exekuci odložiti též z jiných důvodů než z důvodů vytčených v §§ 35, 36 a 37 ex. ř. O takovou žalobu vznesenou z jiných důvodů tu jde (viz rozh. čís. 6394 sb. n. s.). Tím, že nebyl podán rekurs proti usnesení povolujícímu exekuci, není žaloba vyloučena; neboť jsou tu obdobné předpoklady ustanovení § 35 ex. ř., kde rovněž není vyloučena žaloba, i když nebyl podán rekurs; neboť rekursem nelze docíliti v souzeném případě zjištění, že nejde o totožnou osobu. Jest lhostejno, jak posuzoval žalobce svou žalobu po právní stránce, stačí, že uvedl okolnosti, o které opírá nepřípustnost exekuce. Ostatně zní žaloba, jak již bylo shora uvedeno, by povolení exekuce usnesením okresního soudu ze dne 12. června 1929 bylo zrušeno.

Citace:

Čís. 10896. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 900-901.