— Čís. 10749 —
jištění výživného, současně exekuce uhražovací pro dospělé výživné, neplatilo-li v době navrhované a povolené exekuce ještě ustanovení § 6 zákona ze dne 16. prosince 1936, čís. 4 sb. z. a n. na rok 1931.
(Rozh. ze dne 2. května 1931, R I 318/31.)
Soud prvé stolice vyhověl návrhu vymáhajícího věřitele, by mu byla povolena exekuce k zajištěni nároku na poskytováni výživného od 16. prosince 1930 do 15. prosince 1931. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 372 ex. ř. lze k zajištění nároků na poskytováni výživy povoliti k návrhu výkon exekučních úkonů, musila-li již jednou býti vedena exekuce proti dlužníkovi k vydobyti dospělých splátek výživného. Může tedy tato exekuce zajišťovaci býti povolena jen, následuje-li po exekuci k vydobyti dospělého nároku na výživné již jednou povolené. Že by uhražovací exekuce předcházela návrhu na zajišťovací exekuci, strana vymáhající netvrdí. Skutečnost, že se strana vymáhající současně domáhá exekuce uhražovací pro dospělé výživné, nedostačuje (viz také rozhodnutí čís. 8008 sbírky n. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud vyslovil v napadeném usneseni, že nestačí pro povoleni zajišťovací exekuce pro výživné podle § 372 ex. ř., domáhal-li se vymáhající věřitel, žádaje o povoleni exekuce k zajištění výživného, současně exekuce uhražovací pro dospělé výživné. Názor ten se kryje se zásadou vyslovenou nejvyšším soudem již v rozhodnutí čís. 8008 sb. n. s. a stěžovatel napadá jej neprávem jako nesprávný, jde-li, jak jest ze spisů patrno, o první návrh na povolení uhražovací exekuce. Od názoru toho nemá nejvyšší soud příčinu se uchýliti v tomto případě ani přes ustanovení § 6 zákona ze dne 16. prosince 1930 čís. 4/1931 sb. zák. a n., ježto ustanovení zákona toho neplatilo ještě v době navrhované a prvním soudem povolené exekuce, která jest pro posouzení věci rozhodná, a proto se také stěžovatel dovolává neprávem tohoto ustanovení zákona.