Čís. 10694.Nabyvatel nemovitosti jest chráněn v důvěře v pozemkovou knihu (§ 1500 obč. zák.) i co do práv nezapsaných do pozemkové knihy, jež nebyla ještě vydržena v době, kdy nabyl nemovitosti.(Rozh. ze dne 16. dubna 1931, Rv I 886/30).Žalobci domáhali se proti žalované, by bylo uznáno právem, že žalované nepřísluší právo stezky přes pozemek žalobcův č. kat. 409. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto důvodů:Dovolání mylně vykládá § 1500 obč. zák., doličujíc, že tento předpis předpokládá, by věcné právo v knize pozemkové nezapsané, bylo vydrženo již v době, kdy nový vlastník nabyl nemovitost, důvěřuje v obsah pozemkové knihy. Ustanovení § 1500 obč. zák. chrání vůbec důvěru v knihy veřejné; proti novému nabyvateli nemovitosti nemohou býti uplatněna práva k nemovitosti, o jichž výkonu v době nabytí nevěděl a při náležité obezřetnosti věděti nemusel. Nesejde na tom, zda v době nabytí nemovitostí novým vlastníkem již čas vydržecí uplynul, čili nic. § 1500 obč. zák. slovy »právo vydržením neb promlčením nabyté« zdůrazňuje hlavní způsob nabytí takového práva, nestanoví však, že právo takové musí býti již vydrženo nebo promlčeno v době, kdy důvěrou chráněný vlastník nemovitosti nabyl. Dovolací soud jest v souzené věci vázán zjištěními nižších soudů, že nebylo prokázáno, že žalobci v době nabytí pozemku č. kat. 409 o výkonu služebnosti chůze žalovanou po pozemku tomto věděli, že při kupu byli prodávajícím ujištění, že pozemek jest prost břemen, a ve sporu nebyly ani tvrzeny skutkové okolnosti k dolíčení, že žalobci výkon chůze žalovanou již při nabytí pozemku seznati museli, kdyby byli zachovali obvyklou míru obezřetelenosti. Dovolání ani v tomto směru rozsudek odvolacího soudu nenapadá, nýbrž snaží se jen dolíčiti, že žalobci nemohou se dovolávati předpisu § 1500 obč. zák., poněvadž žalovaná v době, kdy žalobci pozemku č. kat. 409 nabyli, ještě služebnost chůze jako právo vydržené neměla. Nabyli-li však žalobci pozemku č. kat. 409 v roce 1906 za předpokladů § 1500 obč. zák., že totiž o výkonu chůze žalovanou nevěděli a věděti nemuseli, nemůže žalovaná proti nim uplatniti ani zjištěný víceletý nepřetržitý svůj výkon chůze do doby nabytí pozemku v roce 1906, ježto i proti němu jsou žalobci chráněni důvěrou ve veřejnou, knihu pozemkovou ve smyslu § 1500 obč. zák. a od této doby do dne žaloby neuplynula třicetiletá doba vydržecí, nehledíc ani k tomu, zda byla zákazem přerušena.