Čís. 10544.

Akciová společnost může býti členem veřejné obchodní společnosti, i když není ve stanovách, že se smí súčastniti také na jiných podnicích. Bude se ovšem moci súčastniti jen na podnicích spadajících do oboru statutárního předmětu podniku. Údajem stanov o předmětu podniku určuje se jen obor podniku, na nějž jest omezena působnost akciové společnosti a jehož překročení by mohlo vésti k opatřením správních úřadů, netýká se však právních jednání, jimiž chce akciová společnost dosíci svého účelu.
(Rozh. ze dne 17. února 1931, R I 50/31).
Rejstříkový soud zamítl opověď veřejné obchodní společnosti A., ježto jejím společníkem jest i akciová společnost Sch. a uvedl v důvodech; Akciová společnost Sch. má jako předmět podniku podle § 4 stanov zapsáno toto: »výroba obchodních knih, knihtiskařství, litografie, papírnictví, výroba papírového zboží, hracích karet, továrnické knihařství a obchod s fotografickými potřebami; prodej ve velkém i malém vlastních výrobků a stejného zboží vůbec a za tím účelem zřízení aneb zakoupení potřebných závodů továrních, skladů a obchodních místností«. Jak z tohoto doslovu stanov vyplývá, není řečená firma oprávněna k účasti na jiných podnicích a přesahuje tudíž její účast v opovídané firmě rámec oprávnění, vymezených jí státně schválenými stanovami a znamená proto účast ta na opovídané firmě překročení stanov státem schválených. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ke správným stavu věci i zákonům vyhovujícím důvodům napadeného usnesení dodává se jen ještě toto: Podle § 23 nařízení ze dne 20. září 1899 čís. 175 ř. zák. jest obor působnosti akciové společnosti pevně stanoven předmětem závodu podle stanov. Z toho následuje, že může akciová společnost podnikati jen ony úkony, jež jsou ve stanovách výslovně uvedeny. V § 4 stanov, jednajícím o předmětu podnikání, není uvedeno, že se smí akciová společnost, o niž jde, súčastniti i na jiných podnicích, a není proto oprávněna účastniti se jako veřejná obchodní společnice na firmě A.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a uložil soudu prvé stolice, by znovu rozhodl o opovědi. Důvody:
Dovolací stížnosti nelze upříti oprávnění, neboť napadené usnesení zřejmě odporuje zákonu. Akciová společnost jest podle čl. 213 obch. zák. samostatnou právnickou osobou, která může býti podmětem práv a povinností právě tak jako osoba fysická a může proto také býti členem veřejné obchodní společnosti. Údajem stanov o předmětu podniku (čl. 209 čís. 2, 210 čís. 3 obch. zák. a § 23 akciového regulativu) určuje se jen obor podniku, na nějž jest omezena působnost akciové společnosti a jehož překročení by mohlo vésti k opatřením správních úřadů, netýká se však právních jednání, jimiž chce akciová společnost dosíci svého účelu. V tomto směru není akciová společnost nijak omezená a nesejde proto na tom, že není uvedeno v jejích stanovách, že se smí súčastniti také na jiných podnicích. Ovšem, že se bude moci súčastniti jen na podnicích spadajících do oboru statutárního předmětu podniku. Řešení pochybností o živnostenském oprávnění se snad vyskytnuvších lze však ponechati správním úřadům, jichž dozoru podléhají akciové společnosti podle spolkového patentu. Dovolací stížnosti bylo proto vyhověti a uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 10544. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 227-228.