Čís. 10451.


Fusi akciové společnosti s jinou akciovou společností nezaniká podnájemní poměr s fusovavší akciovou společností.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1930, Rv I 2047/30).
V domě žalobců měl najaty hostinské místnosti pivovar v Š. Od pivovaru v Š. měl hostinec v podnájmu V., hostinskou koncesi měl pivovar v Š. Pivovar v Š. splynul fusi s pivovarem v P. Žalobou, o niž tu jde, domáhali se žalobci na V-ovi, by bylo uznáno právem, že žalovaný nemá nájemní práva k místnostem, že jest povinen to uznati a hostinskou místnost vykliditi. Žalobu odůvodňovali žalobci tím, že fusí pivovaru v Š. s pivovarem v P. zaniklo podnájemní právo žalovaného. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Odvolatelé vytýkají soudu prvé stolice, že, zamítnuv žalobu, neposoudil věc správně, a snaží se dovoditi, že pivovar v Š. zanikl výmazem z obchodního rejstříku 20. března 1929, čímž prý zanikla i jeho koncese pro výkon hostinské živnosti v místnostech, o něž jde, a v důsledku toho zanikl i nájemní poměr ohledně těchto místnosti mezi nim a žalobci. Nemohl se proto pivovar v P. vzdáti koncese, která z pivovaru v Š. na něj přejíti nemohla, ve prospěch žalovaného, a, obdržel-li žalovaný koncesi, obdržel ji jako koncesi novou, zcela samostatně a nemohla naň proto přejíti již zaniklá nájemní práva pivovaru v Š., výmazem z obchodního rejstříku rovněž zaniklého. Pokud prý se pivovar v P. koncese ve prospěch žalovaného vzdal, učinil prý tak neprávem, neboť byla to smlouva příčící se zákonnému zákazu a dobrým mravům, tudíž podle § 879 obč. zák. neplatná. Universální sukcese tu prý neni, ani kdyby tu byla, nepřechází na nabyvatele nájemní právo dřívějšího majitele závodu při postupu závodu, nalézajícího se v najatých místnostech. Těmto právním vývodům odvolatelovým nelze přisvědčiti. Otázka koncese k provozu hostinské živnosti v místnostech, o něž jde, zejména komu koncese původně náležela, zda zanikla zánikem pivovaru v Š., či zda přešla na pivovar v P., zda tento se jí vzdal, a byl oprávněn se jí vzdáti ve prospěch žalovaného a zda tento ji nabyl samostatně či jako koncesi novou, jest pro správné posouzení této sporné věci zcela nerozhodná. Záleží jen na tom, zda nájemní poměr ohledně sporných místností mezi pivovarem v Š. a žalobci výmazem pivovaru v Š., u něhož nastala fuse s pivovarem v P., zanikl či zda v důsledku fuse veškerá jeho práva a povinnosti, tedy i tento poměr nájemní přešly universální sukcesí na pivovar v P. Přešel-li tento nájemní poměr na posléz řečený pivovar, stal se žalovaný, který podle zjištění soudu prvé stolice byl podnájemcem pivovaru v Š., podnájemcem pivovaru v P. a nemohlo by býti řeči o tom, že v najatých místnostech jest bez právního důvodu. Otázku tuto musil i soud odvolací zodpověděti kladně, poněvadž i skutečnost fuse (splynutí) pivovaru v Š. s pivovarem v P. i okolnost, že žalovaný byl podnájemcem pivovaru v Š. v najatých místnostech, jest prvým soudem zjištěna bezvadně, a splynutí (fuse) u akciových společností zakládá podle čl. 247 obch. zák. universální sukcesi, jest proto pivovar v P. universálním sukcesorem pivovaru v Š. a jde tu tedy o týž právní podmět, tak že výmazem pivovaru v Š. z obchodního rejstříku podnájemní poměr mezi ním a žalovaným nezanikl, nýbrž pokračuje v právní osobě pivovaru v P. jako téhož právního podmětu i nadále. Nelze tudíž přisvědčiti odvolatelům, že šlo o postup závodu nalézajícího se v najatých místnostech na jiný právní podmět, v důsledku čehož prý dřívější nájemní poměr zanikl. Poněvadž žalovaný byl podnájemcem pivovaru v Š., který splynul universální sukcesí s pivovarem v P., nepřestal býti podnájemcem i proti tomuto pivovaru, a neužívá proto místností v domě žalující strany bez právního důvodu, nýbrž z důvodu podnájemního poměru.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce byla sporná věc posouzena v napadeném rozsudku správně. Pokud dovolatelé poukazují na rozhodnutí sb. n. s. čís. 8470, stačí je odkázati na to, že v něm šlo o převod podle § 1409 obč. zák., kdežto v souzeném případě jde o fusi, v čemž jest podstatný rozdíl, a pro fusi platí předpisy obchodního zákona (čl. 247, 215 druhý odstavec obch. zák.). Ježto žalovaný byl podnájemníkem pivovaru v Š., fusovavšího s pivovarem v P., tedy v nájemní smlouvě se žalobci pokračujícím, přísluší mu jako podnájemci nájemní užívání sporných místností, neužívá jich bez právního důvodu, jak na tom budují dovolatelé.
Citace:
Čís. 10451.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 70-71.