Čís. 10581.

Předpis § 367 ex. ř. vztahuje se nejen na ústní prohlášení, nýbrž i na písemné prohlášení podle § 32 b) knih. zák. nutné ke knihovnímu vkladu. Lhostejno, že povinný má snad již vyhotovenou příslušnou listinu, aniž sejde na tom, že vymáhajícímu věřiteli byla již povolena exekuce podle § 354 ex. ř.
(Rozh. ze dne 28. února 1931, R I 906/30).
Podle exekučního titulu byl žalovaný uznán povinným vystaviti žalobcům listinu, podle níž by si mohli dáti vložiti do pozemkové knihy vlastnické právo k pozemkům. Exekuční návrh, by byla povolena exekuce knihovním vkladem vlastnického práva, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud exekuci povolil. Důvody: Rozsudek zavázal žalovaného, by vystavil žalobcům listinu, podle níž by si mohli dáti vložiti vlastnické právo do pozemkové knihy na částech pozemků. Tímto rozsudkem mělo se tedy žalobci dostati písemného prohlášení žalovaného podle knihovního zákona (§ 32 b) knih. zák.) nutného k dosažení knihovního vlastnického práva. Nelze seznati, proč by se mělo ustanovení § 367 ex. ř. vztahovati jen na ústní prohlášení a proč by mělo býti písemné prohlášení při tomto druhu exekuce vyloučeno. Kdyby tomu tak bylo a kdyby bylo nutno vésti v tomto případě exekuci podle § 354 ex. ř., mohlo by se státi, že by po marném vyčerpání peněžitých trestů i trestů vězením zůstala exekuce na vydání listiny bezvýslednou a že by přiznaný nárok byl neproveditelný. Jest to rozpor, který by se nedal ospravedlniti vzhledem k vynutitelnosti ústního prohlášení (viz také rozh. 5171 Sb. n. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávnění. Stěžovatel se poukazuje na správné odůvodnění napadeného usnesení, jež nebylo vyvráceno vývody dovolacího rekursu. Marně se stěžovatel dovolává Neumannová komentáře k poslednímu odstavci § 367 ex. ř., neboť tam jde o podpis listiny, pokud se týče o jednání, jímž prohlášení vůle teprve nabývá účinnosti. Okolnost, že stěžovatel snad již má vyhotovenu příslušnou listinu, nemůže býti na závadu povolení exekuce, pokud vymáhajícím věřitelům nevydal tuto listinu a tedy ještě nesplnil závazek uložený mu exekučním titulem. Nesejde ani na tom, že vymáhajícím věřitelům byla také již povolena exekuce podle § 354 ex. ř., neboť tím nebyli zbaveni práva domáhati se vkladu práva vlastnického přímo na základě exekučního titulu.

Citace:

č. 10581. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 313-313.