Čís. 10483.

K vydobytí dlužných zaopatřovacích požitků (podle zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 sb. z. a n.) lze proti nástupcům v držbě velkého pozemkového majetku vésti exekuci již na základě exekučního titulu vydobytého proti tomu, kdo byl původně povinen zaopatřovacími požitky, bylo-li nástupnictví prokázáno výpisem z pozemkové knihy.
(Rozh. ze dne 30. ledna 1931, R I 23/31.)
Majitel velkostatku L. byl uznán povinným platiti F-ové, vdově po řediteli velkostatku, zaopatřovací požitky podle zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 sb. z. a n. Velkostatek L. přešel na jiné osoby, proti nimž F-ová navrhla povolení exekuce k vydobytí dlužných zaopatřovacích požitků. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Nelze souhlasiti s rekursním soudem, jenž zamítl návrh dovolací rekurentky za povolení exekuce pro dlužné zaopatřovací požitky podle zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 sb. z. a n. proti nástupcům původně k placení zaopatřovacích požitků zavázaného (§ 11 uvedeného zákona) proto, že exekuční titul' nezní proti nástupcům, nýbrž jen proti jejich předchůdci, původně k výplatě požitků povinnému. Podle § 9 ex. ř. lze vésti exekuci pro jiné osoby, než podle exekučního titulu oprávněné, a proti jiným osobám, než podle exekučního titulu povinným, je-li přechod oprávnění nebo závazku na jiné osoby prokázán veřejnými nebo Veřejně ověřenými listinami. Podle § 12 odstavec třetí zákona čís. 130/1921 v doslovu zákona ze dne 13. července 1922, čís. 215 sb. z. a n. ručí právní nástupci v držení velkého pozemkového majetku s předchůdci původně k výplatě zaopatřovacích požitků podle § 11 citovaného zákona povinnými za závazky podle tohoto zákona, najmě za zaopatřovací požitky, nerozdílně. To znamená, že nástupci přistupují ze zákona k závazku původně povinného jako další solidární dlužníci a že na ně povinnost původně zavázaného předhází jako na další dlužníky. Ježto nastoupením v držení velkého majetku stávají se spoludlužníky a nastoupením tím na ně jako solidární spoludlužníky závazky původně podle zákona čís. 130/1921, najmě zaopatřovacími požitky povinného, přecházejí, lze po rozumu § 9 ex. ř. vésti proti nástupcům v držení velkého majetku exekuci již na základě exekučního titulu vydobytého proti původnímu zaopatřovacími požitky povinnému, je-li veřejnou nebo veřejně ověřenou listinou prokázáno jejich nástupnictví. Tomuto požadavku bylo dovolací rekurentkou v návrhu na povolení exekuce vyhověno tím, že předložila úřední výpis z pozemkové knihy, podle něhož jsou povinní jako kupitelé nástupci ve vlastnictví velkostatku po původním zaopatřovacími požitky povinném a první soud právem navrhovanou exekuci povolil. Nelze přisvědčiti rekursnímu soudu, že exekuci nelze povoliti, ježto v poměru nástupců a navrhovatelkou exekuce mohou vzniknouti různé sporné otázky, patřící na pořad práva, neboť tím se nic nemění na tom, že předpoklady pro povolení exekuce jsou splněny a, tomu-li tak, nelze povolení exekuce odpírati.

Citace:

Čís. 10483.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 119-120.