Čís. 10591.

Žaloba podle § 36 čís. 2 ex. ř. týká se jen společností vyjmenovaných v § 11 ex. ř.
Schválený rozpočet příspěvků společenstva nelze napadati žalobou.
(Rozh. ze dne 2. března 1931, Rv II 103/30.)
Žalobce byl členem žalovaného společenstva s ručením neobmezeným. Na základě repartičního usnesení byla proti žalobci vedena exekuce. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce proti společenstvu výroku o nepřípustnosti exekuce, tvrdě, že není již členem společenstva. Procesní soud prvé stolice prohlásil exekuci za nepřípustnou. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Podle § 66 zákona o společenstvech jest každý člen společenstva oprávněn odporovati vypočtení příspěvků soudem potvrzenému. Tato žaloba byla zákonem vyhražena každému členu společenstva proto, že proti potvrzení vypočtení příspěvků prvou stolicí není opravného prostředku (§ 64 — srovnej Stross: Rakouské právo o společenstvech str. 264). Tato žaloba má zákonný podklad jediné v § 66 zák. o spol. a nesouvisí s § 36 ex. ř. Jest to odpůrčí žaloba; má za účel zrušení výpočtu, jenž se stal vykonatelný. Rozsudkem má býti zrušen výpočet příspěvku, jenž podle usnesení likvidačního připadá na žalobce; současně má býti zrušeno usnesení, jímž výpočet příspěvků byl prohlášen za vykonatelný (srovnej: Riess u Ehrenberga: Rukověť obchodního práva, 3. sv. II. odd. str. 261).
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů i s předchozím řízením a odmítl žalobu. Důvody:
Dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu z dovolacího důvodu čís. 4 § 503 c. ř. s., a to právem, neboť odvolací soud neposoudil věc po právní stránce správně. Žalobkyně opírala žalobu o ustanovení § 36 čís. 2 ex. ř. Toto místo zákona však předpokládá, že exekuční titul byl vydobyt proti společností, čehož tu není, nehledíc k tomu, že se zákon týká jen společností vyjmenovaných v § 11 ex. ř., jakž vyplývá z citace tohoto § v § 36 čís. 2 ex. ř. Názor odvolacího soudu, že tato žaloba má zákonný podklad v § 66 zákona o společenstvech, jest mylný, neboť podle § 18 nařízení min. spravedlnosti ze dne 21. března 1918, čís. 105 ř. zák. vydaného na základě zmocňovacího zákona v něm citovaného neplatí ustanovení § 66 cit. zák. pro dobu platnosti tohoto nařízení. Podle § 9 tohoto nařízení lze schválenému rozpočtu příspěvků odporovati jen rekursem, k němuž lze přezkoumávati všechny otázky tvořící dosud předmět žaloby podle § 66 cit. zák. Žalobou nelze napadati schválený rozpočet (srovnej rozh. sb. n. s. čís. 1686). Bylo proto rozsudky i řízení jako zmatečné (§ 477 čís. 6 c. ř. s.) zrušiti a žalobu odmítnouti.

Citace:

č. 10591. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 326-326.