Čís. 10450.

Usnesení odvolacího soudu, jímž byla zamítnuta námitka nepříslušnosti tohoto soudu, nelze napadati.
Není na závadu platnosti směnky, že blankosměnka byla doplněna všemi náležitostmi po dni splatnosti uvedeném na směnce. Datum vy- stavení směnky nemusí odpovídati skutečnosti, jen nesmí odporovati výslovné úmluvě, zákonu a logickému úsudku o nemožnosti.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1931, R I 968/30).
Soud prvé stolice (okresní soud v P.) zrušil směnečný platební příkaz. Odvolací soud (krajský civilní soud v Praze) zamítl námitku své nepříslušnosti, zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, dále jednal a znovu rozhodl. Důvody: První soudce opřel své rozihodnutí o právní názor, že vyplnění směnky dnem splatnosti 12. června 1930 odporuje právni povaze směnky, jest nepřípustné a jest je pokládati za nedoložené a že proto schází směnce náležitost podle § 3 čís. 4 sm. zák., udání doby, kdy má býti placeno. Směnka vyplněna byla, pokud jde o datum vystavení po 12. červnu 1930, jak jest nesporno, takže datum vystavení 20. března 1930 na směnce neodpovídá skutečnosti. První soudce dovozuje z toho, že směnka byla vystavena, doplněna všemi náležitostmi po dni splatnosti na směnce uvedeném (12. června 1930) a že tu jde proto o nemožnost, neboť splatnost směnky takto předchází jejímu vystavení. Jest však uvážiti, že jde o blankosměnku podle § 6 sm. zák. Žalobce jest zároveň držitelem směnky, a proto mu lze namítnouti vyplnění směnky, které by se příčilo zákonu nebo úmluvě. O tom, že se příčilo vyplnění směnky úmluvě, nic první soudce neuvádí, zbyl by tedy případ protiprávního vyplnění směnky. O tvrzenou nemožnost tu však nejde, neboť formálně jest směnka správná a zejména den vystavení na ní uvedený není v logickém rozporu se dnem splatnosti uvedeným na směnce. Nelze proto mluviti o nedostatku podstatné náležitosti podle § 3 čís. 4 sm. zák. Povaha blankosměnky nese sebou, že se její vyplnění může státi volně, nemusí tedy datum vystavení odpovídati skutečnosti, jen nesmí odporovati výslovné úmluvě, zákonu a přirozeně také logickému úsudku o nemožnosti, jenž by tu byl, kdyby datum vystavení na směnce uvedené bylo starší než-li datum splatností tamže uvedené, nebo kdyby směnka byla vystavena dnem, kdy výstavce již nežil. Takovéhoto rozporu tu však není, naopak datum vystavení a splatnosti, na směnce uvedené, jsou v logickém sledu a také výstavce v době vystavení směnky žit. Není proto názor, o nějž první soudce opřel rozhodnutí, správný a, ježto se soudce omezil jen na tuto jedinou námitku a neprobíral námitky ostatní, nelze odvolacímu soudu konečně rozhodnouti, nýbrž nezbylo než rozsudek zrušiti a rozhodnouti, jak svrchu uvedeno (§ 496 čís. 3 c. ř. s.). Nej vyšší soud rekurs, pokud směřoval proti výroku o námitce nepříslušnosti odvolacího soudu, odmítl; jinak mu nevyhověl.
Důvody:
Rekurs, pokud jím stěžovatel napadá usnesení odvolacího soudu, jímž byla zamítnuta námitka nepříslušností tohoto soudu, bylo odmítnouti jako nepřípustný pro nedostatek předpokladů § 519 c. ř. s. Jinak rekursu nebylo vyhověno, neboť jest přisvědčiti právnímu názoru odvolacího soudu, že námitka neplatnosti směnky není opodstatněna, a poukazuje se stěžovatel v tomto směru na příslušné odůvodněni napadeného usneseni. Blankosměnka stává se vyplněním platnou směnkou, směnka řádně vyplněná jest pak platná a závazná podle obsahu vzniklého doplněním. Podle svého obsahu byla směnka vystavena dne 20. března 1930 a splatná 12. června 1930. Tyto směnečné údaje si nijak neodporuji a proto jest směnka formálně platná. Že se vyplnění směnky stalo skutečně teprve po 12. červnu 1930, jest pro otázku platnosti směnky úplně nerozhodné, jak již odvolací soud správně vyložil.

Citace:

Čís. 10450.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 68-70.