Čís. 10791.
Tím, že dohoda rodičů při dobrovolném rozvodu o výchově a výživě dítek byla pojata do soudního protokolu a soudně schválena, stala se soudním smírem (§ 1 čís. 5 ex. ř.).
(Rozh. ze dne 16. května 1931, R II 154/31.) K návrhu Marie S-ové povolil prvý soud vymáhající věřitelce k vydobyti vyživovacích příspěvků pro dítě od 1. dubna 1928 na základě soudního usneseni okresního soudu Nc II 726/21 usnesením ze 6. března 1931 exekuci zabavením a přikázáním k vybráni 2/3 služebních platů Františka S-a, pokud převyšuji 3000 Kč. K rekursu dlužníka změnil rekursní soud usnesení prvého soudu a návrhy na povolení exekuce zamítl, poněvadž tu není exekučního titulu.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle spisů Nc II 726/21 o dobrovolném rozvodu manželů Františka a Marie S-ových při třetím pokusu smiřovacim dne 9. března 1921 sepsán byl protokol podepsaný soudcem, zapisovatelem a oběma manžely S-ovými, v němž jest uvedeno prohlášeni manželů, jak se shodli o výchově a o výživě svých dítek podle písemného podáni, které jest do tohoto protokolu describováno, načež jest uvedeno usneseni, že se tato dohoda ohledně nezl. Miroslava, Vladimíra a Vlasty S-ových opatrovnicky schvaluje. Tím, že dohoda byla pojata do soudního protokolu a soudně schválena, stal se ze soukromé dohody soudní smír, a ten jest podle § 1 čís. 5 ex. ř. exekučním titulem. Na základě tohoto soudního smíru bylo exekuci povoliti a nevadí, že v návrhu nesprávně místo »soudního smíru« bylo uvedeno »usnesení«, neboť usnesením byl jen smír před soudem uzavřený schválen a není tu neurčitosti v označení exekučního titulu. Nelze proto souhlasiti s názorem rekursního soudu, že nešlo o soudní smír. Není tu neurčitosti smíru, která by byla na závadu povolení exekuce, neboť v návrhu jest uvedena vymáhaná částka i doba, za kterou jest požadována i, že záleží z 10% fixního platu základního a aktivního přídavku dlužníkova. Správně uvedl rekursní soud, že námitku, že placení výživného pominulo provdáním vymáhající věřitelky, mohl by dlužník uplatniti jen podle § 35 ex. ř., nikoliv stížností.
Citace:
Čís. 10791. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 709-710.