Čís. 10728.

Předpis § 475, druhý odstavec, c. ř. s. předpokládá, by ze spisů prvé stolice bylo zřejmo, který soud prvé stolice jest k rozhodnutí příslušný.
(Rozh. ze dne 25. dubna 1931, R I 316/31). Soud prvé stolice zamítl námitku věcné nepříslušnosti dovolaného okresního soudu, pokud se bylo v žalobě domáháno, by spolužalovaný Dr. Julius B. byl uznán povinným vydati vybývající peníze k rukám Dr. Otakara B-a. Odvolací soud v tomto bodě zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, zařídil čeho třeba, by řízení o této žalobní prosbě bylo zahájeno před příslušným soudem. Důvody: O věcné příslušnosti dovolaného soudu k výroku o povinnosti spolužalovaného Dr. Julia B-a, vydati vybývající peníze, jest uvažovati samostatně bez ohledu na ocenění předmětu sporu na 4000 Kč. Příslušnost soudu k rozhodnutí o tomto nároku má se říditi výší peněžitého plnění, jehož se žalující strana domáhá, jíž však v odporu s ustanovením § 226 c. ř. s. neudala. Poněvadž jest povinností žalující strany, by, zejména k námitce věcné nepříslušnosti, tuto příslušnost prokázala, a, poněvadž žalující strana ani neuvedla okolnost pro rozhodnutí soudu o příslušnosti potřebnou, čímž zbavila soud, možnosti posouditi, zda námitka věcné nepříslušnosti jest bezdůvodnou, jde to na její vrub a jest proto považovati námitku věcné nepříslušnosti k rozhodnutí o nároku na peněžité plnění za důvodnou, pročež jí bylo částečnou změnou napadeného rozhodnutí vyhověti a vzhledem k ustanovení § 475 druhý odstavec c. ř. s. zrušiti rozsudek prvého soudu, pokud jím bylo rozhodnuto o nároku na vydání vybývajících peněz a poukázati prvý soud, by zařídil, čeho jest třeba, by o tomto nároku bylo řízení zahájeno u příslušného soudu.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení ve výroku, že věc se vrací prvému soudu s poukazem, by po právní moci tohoto usnesení zařídil, čeho třeba, by řízení o žalobní prosbě, by žalovaný Dr. Julius B. byl uznán povinným, vydati vybývající peníze k rukám Dr. Otakara B-a, bylo zahájeno před soudem příslušným, — v ten rozum, že se žaloba v této příčině odmítá.
Důvody:
Dovolací rekurs napadá rozhodnutí soudu druhé stolice jen ve výroku, že se věc co do žalobní prosby, aby spolužalovaný Dr. Julius B. byl uznán povinným, vydati vybývající peníze k rukám Dr. Otakara B-a, vrací prvému soudu s poukazem, by zařídil, čeho třeba, by řízení o této žalobní prosbě bylo zahájeno před soudem příslušným, a to právem, neboť předpis § 475 druhý odstavec c. ř. s., jímž se odvolací soud řídil, předpokládá, že ze spisů prvé stolice je zřejmo, který soud prvé stolice jest k rozhodnutí příslušným (tak také Neumann Kommentar zu den Zivilprozessgesetzen druhý svazek, 1928, str. 1287, 1288). To však co do žalobní prosby, by spolužalovaný Dr. Julius B. byl uznán povinným, vydati vybývající peníze k rukám Dr. Otakara B-a, ze spisů prvé stolice není patrno, jelikož není údajů o výši vybývajících peněz, jež k rukám Dr. Otakara B-a mají býti vydány, a bylo proto v této příčině nejen zrušiti rozsudek prvého soudu, nýbrž zároveň odmítnouti žalobu.

Citace:

Čís. 10728.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 596-597.