Čís. 10553.

Splátkové obchody (zákon ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák.).
K pojmu splátkového obchodu nestačí, že splatnost kupní ceny jest časově odložena tím, že kupní cena má býti (úplně) zaplacena teprve po odevzdání věci, nýbrž se vyžaduje, by bylo umluveno, že kupní cena má býti zaplacena po částkách. Zákon předpokládá ujednání více než dvou splátek.
(Rozh. ze dne 20. února 1931, R II 2/31.)
Žalovaný koupil od žalobce mlátičku za 16000 Kč. Na tuto kupní cenu mělo býti zaplaceno 8000 Kč dne 1. května 1929 a zbytek 8000 Kč dne 1. září 1929. Ježto žalovaný včas nezaplatil, žaloval ho žalobce o zaplacení 16.000 Kč na okresním soudě v B., umluveném to sudišti. Žalovaný bydlel v obvodu jiného okresního soudu. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením a odmítl žalobu pro nepříslušnost okresního soudu v B., maje za to, že tu šlo o splátkový obchod podle § 1 zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák., takže neplatí pro spor z tohoto obchodu ujednané sudiště (§ 6 zák.).
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu, byl nehledě ke zrušovacímu důvodu, jehož použil, rozhodl o odvolání žalovaného.
Důvody:
Přisvědčiti jest stěžovatelce, pokud napadá názor odvolacího soudu, že v souzeném případě jde o splátkový obchod podle § 1 zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák. Splátkovými obchody ve smyslu tohoto zákona jsou prodeje movitých věcí, předsevzaté při provozování obchodu, nebo jiné živnosti, má-li kupní cena býti zapravena po částkách (splátkami) a odevzdají-li se prodané věci kupujícímu dříve, než kupní cena jest úplně zaplacena. K pojmu splátkového obchodu tedy nestačí, že splatnost kupní ceny jest časově odložena tím, že kupní cena má býti (úplně) zaplacena teprve po odevzdání věci, naopak se vyžaduje kromě ostatních náležitostí, by mezi stranami bylo umluveno, že kupní cena má býti placena po částkách (splátkami), což jest právě příznačné pro splátkový obchod, jakožto zvláštní druh obchodu na úvěr. Zákon sice nevysvětluje, jak jest rozuměti slovům »zapravením kupní ceny po částkách«, aniž stanoví určitý počet splátek, jehož by nejméně bylo třeba, by bylo lze mluviti o splátkovém obchodě, avšak z přirozené povahy a z pojmu splátkového obchodu., jak se vytvořil v hospodářském životě a byl i rozhodujícím při zákonodárné úpravě tohoto oboru hospodářství, nemůže býti pochybnosti o tom, že se tu pojmově a podle sociálního účelu splátkového zákona, vydaného v zájmu kupitelů hospodářsky slabých předpokládá větší počet menších splátek v poměru k celkové výši kupní ceny. Že z téhož pojetí věci vychází i zákon o splátkových obchodech, vyplývá z předpisu § 3, že, vyhradil-li si prodávající právo žádati při nedodržení splátek, by veškeré lhůty byly ihned zapraveny (ztráta lhůt), může toto právo vykonati jen, je-li kupující v prodlení alespoň s dvěma splátkami bezprostředně za sebou následujícími. Ježto tedy § 3 vyžaduje prodlení co do dvou splátek bezprostředně po sobě jdoucích, by bylo lze vykonati vyhrazené právo ztráty (rozuměj: dalších) lhůt, jest zřejmo, že i zákon předpokládá ujednání více, než dvou splátek. Posuzuje-li se s těchto hledisek souzená věc, kde žalovaný koupil od žalující firmy podle objednacího listu ze dne 16. ledna 1929 mlátičku ze 16000 Kč a tato kupní cena měla býti zaplacena částkou 8000 Kč dne 1. května 1929 a zbytkem v téže výši dne 1. září 1929, nelze uznati, že šlo o splátkový obchod, spadající pod ustanovení zákona čís. 70/1896 ř. z., což ani strany za sporu netvrdily a zejména žalovaný se touto námitkou vůbec nebránil. Neobstojí tudíž důvod, z něhož odvolací soud usoudil, že podle § 6 uvedeného zákona nemůže pro tento spor platiti smluvené sudiště, a, jelikož odvolací soud vycházel z mylného názoru, že jde o splátkový obchod, a zrušil jen proto z úřadu prvý rozsudek a dosavadní řízení, nevyřídiv odvolání žalovaného ani pokud směřuje proti rozhodnutí soudu prvé stolice o námitce místní nepříslušnosti, ani ve věci samé, bylo odůvodněnému rekursu vyhověti a usnésti se, jak se stalo.

Citace:

č. 10553. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 241-242.