Čís. 10796.
Tvrzení povinného v rekursu proti povolení exekuce, že o jeho jmění bylo zahájeno vyrovnání, není novotou. Soud povolující exekuci nemůže vyšetřovali ve vyrovnacích spisech, zda vymáhaná pohledávka podléhá vyrovnání. Neplyne-li z návrhu na povolení exekuce ani z jeho dokladů, že vymáhaný nedoplatek pojistných dávek z nemocenského pojištění pochází z doby, uvedené v § 23 čís. 1 vyr. ř., jest návrh na povolení exekuce zamítnouti.
(Rozh. ze dne 20. května 1931, R I 178/31.)
K návrhu okresní nemocenské pojišťovny povolil soud prvé stolice exekuci k vydobytí dlužných příspěvků. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: K exekučnímu návrhu připojený exekuční titul: platební výměr vymáhající věřitelky, nelze pokládati za dostatečný exekuční titul vzhledem k vyrovnacímu řízení, zahájenému dne 6. května 1930 o jmění dlužníka a vzhledem k předpisům § 10 (2), § 23 čís. 1 vyr. řádu. Ježto příspěvky k sociálnímu pojištění, o jichž vydobytí tu jde, požívají ve vyrovnacím řízení přednostního práva jen, byly-li splatné za vyrovnacího řízení nebo ne dříve než tři roky před jeho zahájením, není z platebního výměru zřejmo, až do jaké výše požívají tohoto přednostního práva příspěvky likvidované do 2. února 1930 bez udání počáteční lhůty.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
§ 3 ex. ř. sice nestanoví, jak tvrdí stěžovatel, že se návrh na povolení exekuce má vyříditi bez šetření, nýbrž stanoví jen, že se povolení exekuce stane, pokud zákon jinak neurčuje, bez ústního jednání a bez slyšení odpůrce. Ale § 55 druhý odstavec ex. ř. stanoví, že se povolení má státi bez vyšetření. Proto exekuční soud nemohl vyšetřovati ve vyrovnacích spisech, zda vymáhaná pohledávka podléhá vyrovnání. Že se povinný octl ve vyrovnání, nebylo v jeho rekursu novotou. Vždyť se zahájení vyrovnacího řízení oznamuje vyhláškou (§§ 3, 4 vyr. ř.), vyhlášení vyrovnání má soud exekuci povolující dbáti z úřadu, ježto předpis § 10 (1) vyr. ř. jest právem velícím. Výkaz o nedoplatku pojistných dávek z nemocenského pojištění byl jen tehdy vykonatelný za vyrovnacího řízení, když z něho plynulo, že vymáhaný nedoplatek nepodléhá vyrovnání (§ 54 ex. ř. a § 10 vyr. ř.), ježto pro jiný nedoplatek nebylo lze exekuci povoliti. Ježto prvý soud nesměl konati šetření o tom, zda nedoplatek pochází z doby vytčené v § 23 čís. 1 vyr. ř., a z návrhu ani z výkazu nedoplatku to neplynulo, byl návrh na povoleni exekuce právem zamítnut.