Čís. 10798.
Šekový platební rozkaz jest exekučním titule podle § 1 čís. 2, § 371 čís. 2 ex. ř.
(Rozh. ze dne 20. května 1931, R I 287/31.)
Soud prvé stolice zamítl návrh na povolení zajišťovací exekuce na základě šekového platebního příkazu. Důvody: Na základě šekového platebního příkazu (omylem označeného jako směnečný příkaz platební), proti němuž včas podány námitky, nelze vésti exekuci zajišťovací ve smyslu § 371 čís. 2 ex. ř. Toto ustanovení odvolává se na příkazy platební, uvedené v § 1 čís. 2 ex. ř., jenž ve výčetmém výpočtu jmenuje na tomto místě platební příkazy (rozkazy) v řízení mandátním a směnečném. Podle § 24 zákona ze dne 3. dubna 1906 čís. 34 ř. zák. platí pro uplatnění šekových postižních nároků předpisy o příslušnosti a o sporném řízení vydané pro věci směnečné. Na předpisy exekučního řádu poukázáno není. Třeba že by pravoplatné šekové platební příkazy pozdějšího zákona bylo považovat! podle povahy věci za souřadné titulům v § 1 č. 2 ex. ř. — nelze tuto souřadnost vztahovati i na případ § 371 ex. ř. pro nedostatek výslovného předpisu a jelikož případ tento jest výjimkou z pravidla. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by, dav opraviti exekuční žádost, znovu o ní rozhodl. Důvody: Podle § 24 zákona ze dne 3. dubna 1906, čís. 34 ř. zák. platí pro uplatnění šekových postižních nároků předpisy o příslušnosti a o procesním řízení vydané pro věci směnečné. Tím bylo doplněno ustanovení §§ 555 až 559 c. ř. s. tak, že řízení podle §§ 555 až 559 c. ř. s. platí nyní i pro uplatnění šekových postižních nároků. Tím se změnil obsah předmětů, na něž se má řízení podle §§ 555 až 559 c. ř. s. vztahovati. Označení tohoto řízení v c. ř. s. jako řízení ve věcech směnečných neodpovídá tudíž úplně obsahu tohoto řízení a mělo proto býti toto označení změněno, což se však nestalo. Nicméně však jest počítati s touto okolností, zejména též při výkladu § 1 čís. 2 ex. ř., kde jest zmínka o platebních příkazech vydaných ve směnečném řízení podle § 557 c. ř. s., a jest zastávati názor, že v ustanoveních §§ 555 až 559 c. ř. s. jest nyní podle § 24 šek. zák. upraveno též řízení pro uplatnění šekových postižních nároků a že se tudíž § 1 čís. 2 ex. ř. a tím i § 371 čís. 2 ex. ř. vztahuje na šekové platební příkazy. I účel § 24 šekového zákona podporuje tento výklad.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs není opodstatněn. Jest mylný názor dovolací rekurentky, že šekový platební rozkaz není exekučním titulem podle § 1 čís. 2 ex. ř. a že proto nelze na jeho základě, byly-li proti platebnímu příkazu vzneseny námitky, povoliti exekuci k zajištění (§ 371 čís. 2 ex. ř.). Vývody dovolací rekurentky nejsou s to, by vyvrátily opačné stanovisko zaujaté v napadeném usnesení rekursním soudem, stanovisko rekursního soudu odpovídá zákonu (§ 24 šekového zákona ze dne 3. dubna 1906, čís. 34 ř. z.) a je důvody napadeného usnesení plně opodstatněno. Dovolací rekurentka odkazuje se na tyto důvody.
Citace:
Čís. 10798. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 720-721.