Čís. 10424.

Prozatímní opatření soudní zápovědí nezciziti, neobtížiti nebo nezastaviti nemovitost (§ 382 čís. 6 ex. ř.), jest přípustným jen k zajištění nároku, vztahujícího se k této nemovitosti, a může býti povoleno jen k ochraně práv věcných, do pozemkové knihy již zapsaných, nebo k ochraně nároků sice obligačních, které však zápisem do pozemkové knihy lze přeměniti v práva věcná.
Smluvnímu zákazu, nezciziti a nezatížiti nemovitostí, ujednanému mezi osobami, uvedenými v druhé větě § 364 c) obč. zák., lze zápisem do pozemkové knihy zjednati účinek věcný a nárok z něho může býti chráněn soudní zápovědí podle § 382 čís. 6 ex. ř.
Není-li smluvní zákaz, nezciziti a nezatížiti nemovitost, ujednán mezi osobami uvedenými v druhé větě § 364 c) obč. zák., má jen účinek obligační, působí jen mezi stranami a nelze jej zapsati do pozemkové knihy a zajistiti soudní zápovědí podle § 382 čís. 6 ex. ř. V tomto případě nelze vyhověti ani návrhu, by knihovnímu soudů bylo zapovězeno nevyříditi žádost odpůrce o povolení poznámky pořadí pro zamýšlené zřízení zástavního práva na jeho nemovitostech, usnesení o tom nevyhotoviti a nedoručiti.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1931, R I 953/30).
Jan K. navrhl proti manželům S-ovým prozatímní opatření a) zákazem knihovnímu soudu, nevyhověti návrhu manželů S-ových ze dne 6, října 1930, by byly pro pohledávku 110000 Kč zavazeny nemovitosti ve vložce 4321, náležející, jim každému polovicí, a nemovitosti ve vložce čís. 4322, náležející jim každému čtvrtinou, nevyhotoviti příslušný knihovní výměr a nedoručiti hio bance U. nebo komukoliv jinému, b) zákazem, manželům S-ovým jako spoluvlastníkům továrních budov ve vložkách čís. 4321 a 4322, tyto budovy neprodati, nezavaditi a nezastaviti. V návrhu bylo jen uvedeno, že jest činěn k zajištění nároku (bez bližšího údaje). Ze žádosti bylo vidno, že navrhovatel zapůjčil odpůrcům hotově 225000 Kč a že se dlužníci zavázali, dokud tento dluh nebude zcela splacen, své nemovitosti ani nezatížiti ani neprodati. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Lze sice připustiti, že podle obsahu návrhu není pochybností o tom, že navrhovateli jde o zajištění nároku, příslušejícího mu proti odpůrcům, by se zdrželi knihovního zatížení a zcizení nemovitostí jim patřících. To
Civilní rozhodnutí XIII. 1 však nemůže na osudu návrhu nic změniti. § 382 čís. 6 ex. ř. připouští soudní zápověď, nezciziti, neobtížiti a nezastaviti nemovitosti, zapsané v pozemkové knize, jen k zajištěni nároku, vztahujícího se k těmto nemovitostem, zápověď lze tedy povoliti jen k ochraně práv věcných, do pozemkové knihy již zapsaných nebo k ochraně nároků sice obligačnich, které však zápisem do pozemkové knihy lze přeměnili v práva věcná. Takového nároku navrhovatel nemá. Právní účinek smíuvnich zákazů, nezciziti a nezatížiti nemovitost, jest upraven v § 364 c) obč. zák. Podle tohoto ustanoveni (druhá věta) působí takový zákaz proti třetim osobám, má tedy věcný účinek jen, je-li ujednán mezí manžely neb osobami příbuznými a sešvakřenými v zákoně blíže označenými a jest zapsán do pozemkové knihy. Zákaz ujednaný mezi těmito osobami může býti chráněn soudní zápovědi podle § 382 čís. 6 ex. ř., neboť lze mu zápisem do pozemkové knihy zjednati účinek věcný, nárok z něho pro oprávněného vyplývajici jest tedy nárokem, vztahujícím se na nemovitost, jak předpokládá § 382 čís. 6 ex. ř. Není-li však zákaz ujednán mezi řečenými osobami, jak tomu jest v souzeném případě, má jen účinek obligační, působí jen mezi stranami a není dovoleno, zapsali ho do pozemkové knihy. Nárok oprávněného jest v tomto případě jen nárokem osobním, nikoliv nárokem věcným, vztahujícím se na nemovitost. Oprávněný může ze smlouvy žalovati, by se druhá smluvní strana zdržela zcizení a zavazení svých nemovitostí, a může, kdyby zákaz porušila, žádali náhradu škody podle § 1323 obč. zák. Ale nemůže žádati, by zcizení nebo zavazení, i když se stalo proti smlouvě, bylo prohlášeno za neplatné nebo proti němu za neúčinné. Zasáhlo by se tím do práv třetích osob, což nelze, ježto zákaz, jak řečeno, proti nim nepůsobí. Smluvní zákaz neposkytuje tedy, není-li tu předpokladů druhé věty § 364 c) obč. zák. oprávněnému právní možnosti, zabránili protismluvnímu zcizení nebo zavazení nemovitostí. Naproti tomu působí prozatímní opatření soudním zákazem zcizení a zavazení nemovitostí podle § 382 čís. 6 ex. ř. i proti osobámi třetím, jakmile zákaz jest poznamenán v pozemkové knize, což se musí stati z úřadu. Zvítězí-li ohrožená strana se svým nárokem, nemají zápisy, které se staly po výkonu poznámky zákazu, proti ohrožené straně účinnosti (§ 384 ex. ř.). Právě, by dosáhl tohoto účinku, by tím znemožnil odpůrcům, zatížili nemovitosti k jeho škodě, domáhá se navrhovatel prozatímního opatření. Tím se však domáhá něčeho, nač ze smlouvy nemá práva a co by nemohl vymoci ani exekucí, i kdyby osvědčený nárok byl po právu. Žádané prozatímní opatření podle § 382 čís. 6 ex. ř. není tedy k zajištění osvědčeného nároku přípustné a návrh na jeho povolení byl právem zamítnut. Tím však padá i další návrh, by knihovnímu soudu bylo zapovězeno, nevyříditi žádost odpůrců o povolení poznámky pořadí pro zamýšlené zřízení zástavního práva pro dluh 110000 Kč na jejich nemovitostech, usnesení o tom nevyhotoviti a nedoručiti. Neboť toto prozatímní opatření nemůže míli jiný účel, než znemožnili odpůrcům zamýšlené zavazení v pořadí před poznámkou zákazu podle § 382 čís. 6 ex. ř. a tím zabezpečili tomuto zákazu plný účinek. Nepovolením soudního zákazu podle § 382 čís. 6 ex. ř. stalo se i toto pro- zatímní opatření bezpředmětným. Netřeba tudíž ani zkoumati, zda by bylo vůbec přípustné.

Citace:

Čís. 10424.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 25-27.