Čís. 5884.

Rozhodující soud nebyl sestaven podle zákona a byl tudíž zaviněn zmatek podle § 384, čís. 1 tr. ř., rozhodoval-li o činu, který spáchal vinník ve věku mladistvém, soud mládeže, ač k zahájení trestního řízení došlo teprve po dokonaném devatenáctém roce věku vinníkova (§ 28, odst. 3 zákona čís. 48/1931 Sb. z. a n.).
(Rozh. ze dne 21. dubna 1937, Zm IV 101/37.)
Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti A., obžalované pro provinění padělání soukromé listiny, z povinnosti úřední na základě důvodu zmatečnosti podle § 384, čís. 1 tr. ř. zrušil rozsudky obou soudů nižších stolic s celým řízením a nařídil nové řízení před krajským soudem jako soudem trestním; zmateční stížnosti obžalované a jejího otce poukázal na toto rozhodnutí.
Důvody:
Proti rozsudku odvolacího soudu podala obviněná včas zmateční stížnost z důvodu zmatečnosti podle § 384, čís. 9 tr. ř. a § 385, čís. 2 tr. ř. Otec a zákonný zástupce obviněné ve včas podaném provedení zmateční stížnosti prohlásil, že souhlasí se zmateční stížností obviněné.
Při prozkoumání spisů shledal nejvyšší soud, že rozsudky obou nižších soudů jsou stiženy zmatečnosti, ke které je ve smyslu § 384, odst. 5 tr. ř. přihlédnouti z úřední povinnosti.
Podle rozsudku soudu prvé stolice dopustila se obviněná provinění padělání soukromé listiny podle §§ 401, 403, čís. 1 tr. z. a § 3, odst. 1 zákona o trestním soudnictví nad mládeží, v rozsudku tom blíže označeného, dne 1. května 1932. Byl jí za tento čin uložen trest tří měsíců zavření podmínečně na dva roky. Obviněná se podle výtahu z matriky narozených narodila 2. dubna 1916 a toto datum je správně uvedeno 1 v rozsudku soudu prvé stolice. Byla tedy v době spáchání činu mladistvou ve smyslu § 2 cit. zákona a právem byl její čin po materiální stránce posuzován podle předpisu zákona o trestním soudnictví nad mládeží. K odvolání veřejného žalobce se věcí zabýval soud odvolací. Tento změnil prvý rozsudek ve výroku o podmíněném odsouzení a toto jí nepovolil, jinak však nechal rozsudek prvého soudu nedotknutým.
Návrh veřejného žalobce, jemuž bylo o věci učiněno oznámení 15. července 1935, na trestní stíhání obviněné pro zmíněný čin došel k soudu (krajskému soudu) 16. července 1935 a tento soud učinil první opatření v této věci 8. srpna 1935, kdy vyšetřující soudce za účelem provedení vyhledávání ustanovil termín k výslechu svědků a nařídil jejich předvolání. Tím teprve bylo soudem zahájeno trestní řízení. Vzhledem k uvedenému již datu narození obviněné je zřejmo, že trestní řízení proti obviněné bylo zahájeno až po jejím dokonaném devatenáctém roce.
Důsledkem toho mělo býti ve smyslu § 28, odst. 3 zákona o trestním soudnictví nad mládeží pro řízení v této věci užito jen ustanovení trestního řádu, neplatí tedy odchylky uvedené v zákoně o soudnictví nad mládeží.
Měl proto o věci obviněné A. rozhodovati krajský soud jako sborový soud ve složení stanoveném v § 14 zák. čl. VII z roku 1912 a nikoliv jako soud mládeže podle § 30 zákona o trestním soudnictví nad mládeží.
Okolnost, že se krajský soud jako soud civilní už před dokonaným devatenáctým rokem obviněné usnesl postoupit! spisy o civilní věci Dunajské banky proti otci obviněné, v níž podezření vyšlo na jevo, státnímu zastupitelství k trestnímu stíhání, — je nerozhodná, neboť tím trestní řízení ještě zahájeno nebylo.
Když přes to o věci obviněné rozhodl krajský soud ve složení senátu mládeže (s jedním přísedícím), nebyl rozhodující soud sestaven podle zákona a byl tím zaviněn zmatek podle § 384, čís. 1 tr. ř., jehož je podle zákona (§ 384, odst. 5 tr. ř.) dbáti vždy z úřední povinnosti. Odvolací soud tento zmatek neodstranil a trpí jím tedy i jeho rozsudek. Zrušil proto ve smyslu § 34, odst. 1 por. nov. nejvyšší soud na základě cit. formálního zmatku rozsudky obou nižších soudů v celém rozsahu a nařídil nové řízení před krajským soudem jako soudem trestním, Zmateční stížnost obviněné a jejího otce se tím stala bezpředmětnou a odkázal ji proto nejvyšší soud na učiněné opatření.

Citace:

č. 5884. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 196-197.