Čís. 319 dis.

Zlehčení cti a vážnosti stavu, umožnil-li advokát nedostatečným dohledem na svou kancelář, aby vypravila dopis nepravdivého obsahu a opatřený nepravým jeho podpisem.
(Rozh. ze dne 26. dubna 1937, Ds I 17/35.)
Nejvyšší soud jako soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie zamítl odvolání obviněného advokáta z nálezu disciplinární rady advokátní komory, pokud jím byl odvolatel uznán vinným kárnými přečiny porušení povinnosti povolání a poškození cti a vážnosti stavu.
Z důvodů:
Pokud jde o dopis ze dne 10. října 1931, shledala kárná rada zavinění obviněného v tom, že nedostatečným dohledem na svou kancelář umožnil, že tento dopis nepravdivého obsahu a opatřený fingovaným podpisem obviněného, byl zaslán M-ové. Tomuto názoru nutno plně přisvědčiti.
Že advokát ručí za výkony své kanceláře a že vzhledem k tomu je povinen na ni dozírati, není třeba zvláště dokazovati. Vždyť všechny výkony kanceláře dějí se jeho jménem a pouze jako takové mají platnost. Svěří-li advokát provedení některých úkonů své kanceláři, ručí za ně, jako kdyby je provedl sám. To platí zejména v poměru ke klientům a třetím osobám, které nutně ve výkonech kanceláře advokáta spatřují jeho výkony a opatření. Lze-li připustiti, aby kancelář advokáta z jeho příkazu vyhotovila a odeslala jednoduchý upomínací dopis, opatřený firmou kanceláře, nelze naprosto připustiti, aby advokátní úřednice o své újmě, třeba na žádost klienta, napsala a zaslala třetí osobě dopis takového obsahu, jakým je dopis z 10. října 1931, a opatřila jej dokonce fingovaným podpisem advokáta. Dopis je psán úplně osobní formou, takže M. nutně musila míti dojem, že dopis pochází od obviněného osobně a že tento skutečně bere na se plnou zodpovědnost nejen za splacení požadované zápůjčky 5 000 Kč, ale i další částky 25 000 Kč, již dříve složené, a to v určitý den. Na obviněného jako advokáta a tím na advokátní stav vůbec vrhá nepříznivé světlo, když se obviněný potom, když M. nedostala zpět ani 5 000 Kč, ani 25 000 Kč, hájil tím, že dopis byl napsán bez jeho vědomí jeho kanceláří a že jeho podpis byl jeho kanceláří fingován. Tento stav věci vyšel najevo v trestní věci . . . . . krajského soudu v N. Již tento nedostatečný dohled na kancelář, který umožnil zaslání dopisu, a dále ta okolnost, že obviněný neuznal za vhodnější tento postup své kanceláře napraviti a celou věc urovnati, nežli veřejně připustiti, že dopis nepsal a nepodepsal, a na to se dokonce odvolávati, zakládají na straně obviněného zavinění způsobilé zlehčiti čest a vážnost stavu. Obviněný se však ještě osobně zasadil u M. o poskytnutí zápůjčky 5 000 Kč, slibovali, že veškeré peníze jí budou vráceny a přiměl skutečně M. k tomu, že zápůjčku poskytla. Postup obviněného musel nutně v M. vzbuditi přesvědčení, že nemůže o peníze přijíti a že jí obviněný jako advokát za to ručí, a když o peníze skutečně přišla, přirozeně kladla obviněnému za vinu, že ji o peníze připravil.

Citace:

Čís. 319 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 602-603.