Čís. 6014.


Pro otázku, zda je kdo orgánem, pokud se týče zaměstnancem obce a tím veřejným činitelem po rozumu § 6 zákona č. 178/1924 Sb. z. a n., nemá vzetí do slibu význam konstitutivní.
(Rozh. ze dne 22. října 1937, Zm II 416/37.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaných A. a B. do rozsudku) krajského soudu, pokud jím byli uznáni vinnými obžalovaný A, přečinem podle § 3, odst. 1, a obžalovaný B. přečinem podle § 2, odst. 1 zákona ze dne 3. července 1924, č. 178 Sb. z. a n.
Z důvodů:
S hlediska důvodu zmatečnosti č. 9 a.) § 281 tr. ř. stížnost namítá, že nalézací soud neprávem přiznal spoluobžalovanému A. povahu veřejného činitele, kdyžtě A. nebyl jako ohledač masa vzat do přísahy a ustanovení jeho ohledačem masa nebylo veřejně vyhlášeno. Stížnost není důvodná.
Ježto jde o ohledače masa v obci na Hlučínsku, přichází v úvahu nařízení bývalé zemské vlády slezské ze dne 9. července 1857, č. 7140, otištěné v druhé částí zem. zák. slezského, ročník 1857, stránka 31 a násl. (srovnej § 1 vládního nařízení čís. 321/1920 Sb. z. a n. a dále § 27, č. 4 a § 55 obecního řádu pro. Slezsko ze dne 15. listopadu 1863, č. 17 z. z. slez.). Podle uvedeného nařízení slezské zemské vlády musí býti ustanoven zpravidla pro každou obec ohledač masa a jeho zástupce (§ 1), Ohledače masa jmenuje obecní starosta, jenž se o tom vykáže okresnímu úřadu a opatří si od tohoto úřadu schválení (§ 2). jmenovaného (t. j. obecním starostou) a schváleného (t. j. okresním úřadem) ohledače masa a jeho zástupce je vžiti do slibu u obecního představenstva. Slib ten se skládá rukou dáním (§ 4, viz i § 5 »Poučení« k tomuto nařízení vydaného a připojeného k němu jako. příloha A.). Podle zjištění rozsudku byl spoluobžalovaný A. jmenován ohledačem masa v obci M. roku 1924 tehdejším starostou — správně vládním komisařem. — N. jmenování to bylo schváleno. okresními úřadem v Hlučíně výnosem ze dne 2. prosince 1924. Od té doby vykonával A. funkci ohledače masa v obci M. až do 16. listopadu 1936. Nebylo zjištěno, že byl vzat u obecního představenstva rukou dáními do slibu. Tato okolnost nepadá však na váhu při posouzení otázky, zda A. byl veřejným činitelem, po rozumu zákona č. 178/1924 Sb. z. a n., to jest, zda byl orgánem nebo zaměstnancem obce M. Neboť jestliže ho obecní orgán k tomu povolaný za ohledače masa jmenoval a okresní úřad ho v této funkci schválil a jestliže A. se na základě tohoto zákonem předepsaného úředního postupu funkce ohledače masa ujal a práva a povinnosti: citovaným nařízením ohledači masa uložené v obci, pro niž byl ustanoven, vykonával (prováděl ohledání masa, opatřoval je razítkem, vedl porážkový protokol a vybíral za tyto výkony poplatek ve výši stanovené veřejnoprávním orgánem), prováděl touto činností určitý výsek veřejnoprávní působnosti obce jako její. orgán, pokud se týče zaměstnanec. Vzetí do slibu nemůže míti pro dosah § 6 zákona č. 178/1924 Sb. z. a n., t. j. pro otázku, zda o-hledač masa je orgánem, pokud se týče zaměstnancem obce a tím veřejným, činitelem po rozumu uvedeného zákona, konstitutivní význam. Nepochybil proto, nalézací soud, když uznal. že A. byl veřejným činitelem po rozumu § 2 (6) zákona č. 178/1924 Sb. z. a n., přes to, že nebyl vzat do slibu. Aby ustanovení ohledače masa bylo v obci veřejně vyhlášeno, předepsáno není.
Citace:
č. 6014. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 427-429.