Čís. 6026.

Pro skutkovou podstatu zločinu podle § 222 tr. zák. je lhostejné, zda pachatel naváděl ke křivému svědectví osobu, na kterou se potom sám odvolával jako na svědka, anebo osobu, kterou vedl za svědka jeho odpůrce.
Navádění ke křivému svědectví je trestným činem i tehdy, stalo-li se před zahájením soudního řízení; vyžaduje se jen, aby se vztahovalo na nastávající soudní řízení.
(Rozh. ze dne 27. října 1937, Zm IV 552/37.)
A. — nyní obžalovaná — podala na N. trestní oznámení pro pokus zločinu násilného smilstva. Nezjištěného dne potom — nemohlo býti vypátráno, zda před formálním zahájením trestního řízení proti N., či až po jeho zahájení — naváděla A. tři osoby, aby za odměnu jako svědci před soudem dosvědčily, že viděly, jak N. chtěl A. znásilnili. Soudy nižších stolic uznaly obžalovanou vinnou trojnásobným zločinem svádění ke křivému Svědectví podle § 222, odst. 1 tr. zák.
Nejvyšší soud zmateční stížnost obžalované částečně odmítl, částečně zamítl. Z důvodů:
Po právu z téhož důvodu zmatečnosti [§ 385, čís. 1 a) tr. ř.] provedená zmateční stížnost tvrzením, že nemůže jíti o zločiny svádění ke křivému svědectví, ježto v době svádění trestní řízení nebylo ještě zavedeno a ježto obžalovaná se na svědky neodvolávala, ale naopak poškozený (N.) navrhoval výslech svědků, je bezzákladná.
Pro skutkovou podstatu trestných činů, uvedených v § 222 tr. z., je lhostejno, zda pachatel sváděl ke křivému svědectví osoby, na které se sám odvolával jako na svědky, nebo osoby, jichž svědecký výslech navrhoval jeho odpůrce. Je proto pro posouzení věci nerozhodné, že obžalovaná vůbec nenavrhovala výslech svědků, které se snažila ke křivému svědectví svésti.
Bezdůvodná jest i ta námitka, že před zahájením trestního řízení není svádění ke křivému svědectví trestným činem. V souzeném případě obžalovaná — i když přesně nebylo zjištěno, kdy se navádění stalo — sváděla osoby v prvém rozsudku uvedené, aby nepravdivé okolnosti dosvědčily u soudu. Stalo-li se to tedy i před formálním zahájením trestního řízení, vztahovalo se navádění obžalované zřejmě na nastávající soudní řízení.

Citace:

č. 6026. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 448-449.