Čís. 5835.

Oprávnění k soukromé žalobě pro ublížení na cti spolku.
Zastupuje-li podle stanov spolek jeho předseda, je oprávněn podati za spolek žalobu a uděliti advokátu písemně plnou moc k zastupování spolku, byť i další ustanovení stanov předpisovalo, že písemnosti spolku podpisuje předseda spolu s tajemníkem.
(Rozh. ze dne 27. února 1937, Zm IV 730/36.)
Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti obžalovanému pro přečin pomluvy tiskem, následkem zmateční stížnosti soukromé žalobkyně z úřední moci podle 1. odst. § 35 por. nov. zrušil rozsudek odvolacího soudu a nařídil nové hlavní odvolací přelíčení, kterým pověřil vrchní soud; zmateční stížnost poukázal na toto rozhodnutí.
Důvody:
Zmateční stížnost soukromé žalobkyně, založená na důvodu zmatečnosti podle § 385, čís. 1 c) tr. ř., právem napadá výrok odvolacího soudu, že soukromá žaloba nebyla podána oprávněnou osobou, poněvadž trestní návrh byl učiněn pouze, předsedou spolku, nikoliv též jeho tajemníkem.
Podle § 16, odst. 2, zák. čís. 108/1933 Sb. z. a n. za korporace, jakou je též žalující spolek, vykonávají právo k žalobě osoby, které jsou povolány zastupovati je ve sporech před soudem civilním. Otázka zastoupení žalujícího spolku byla upravena v § 31 jeho stanov. Odvolací soud jen mylným výkladem tohoto ustanovení dospěl k závěru, že mohou zastupovati žalující spolek ve smyslu § 16, odst. 2 cit. zák. jen spolu předseda a tajemník a nikoliv sám předseda.
V citovaném paragrafu stanov je nejprve uvedeno, že předseda zastupuje spolek; dále však se uvádí, že písemnosti spolku podepisuje předseda spolu s tajemníkem. Především dlužno podotknouti, že právě pouze o předsedovi bylo použito výrazu »zastupuje«, tedy stejného výrazu, jakého používá zákon v citovaném § 16. Dále dlužno uvážiti, že zastupování spolku před soudem mohlo by se konati nejen podepsáním podání, nýbrž též ústně tím způsobem, že osoba za spolek vystupující buď by sama osobně vystupovala v zastoupení spolku, anebo by tam ústně prohlásila, že zmocňuje advokáta k takovému zastupování. Poněvadž takové osobní zastupování bez předložení písemnosti aneb ústní udělení plné moci do zápisu je zásadně přípustné, nemohlo by se v takovém případě použíti ustanovení stanov o podepisování písemností.
Z toho plyne, že toto na konci uvedené ustanovení nemá toho smyslu, že by výhradně upravovalo, kdo má zastupovati spolek. Proto je třeba přiznati samému předsedovi spolku právo zastupování. Je-li však předseda spolku oprávněn jej sám zastupovati a jeho jménem uděliti ústně advokátu plnou moc, nelze mu upříti právo podati za spolek písemnou žalobu a uděliti advokátu písemně plnou moc k zastupování spolku.
Podal-li tedy v tomto případě za spolek »U. H. v U.« soukromou žalobu pro přečin pomluvy jeho předseda a zmocnil-li tento advokáta k zastupování spolku v trestním řízení, bylo vyhověno ustanovení § 16, odst. 2 zák. čís. 108/1933 Sb. z. a n. a žaloba byla podána oprávněnou osobou. Opačný výrok odvolacího soudu je mylný a zmatečný ve smyslu § 385, čís. 1 c) tr. ř.

Citace:

č. 5835. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 121-122.