Čís. 6061.

Civilní poměr mezi pachatelem a poškozeným nerozhodný pro posouzení trestního bezpráví s hlediska § 85 tr. zák.; nezáleží na tom, zda čin zakládá i civilní bezpráví. Poškození cizího majetku se může státi jak přímým, tak i nepřímým působením na cizí věc.
Je zločinem podle §§ 8, 85, písm. a) tr. zák., posypal-li pachatel hřebíky mez, jejíž užívání mu příslušelo, aby cizí dobytek na ní pasený hřebíky spolkl a ochuravěl nebo zašel.
(Rozh. ze dne 9. prosince 1937, Zm I 913/37.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle §§ 8, 85, písm. a) tr. zák.
Z důvodů:
Provádějíc hmotněprávní důvod zmatečnosti podle § 281, čís. 9 a) tr. ř., zmateční stížnost sice správné uvádí, že se ke skutkové podstatě zločinu podle § 85 tr. z. vyžaduje zlomyslné, t. j. úmyslné, vědomě protiprávní poškození cizího majetku, nelze jí však přisvědčiti, že je nesprávný závěr nalézacího soudu, že obžalovaný takový úmysl a vědomí měl, protože prý obžalovaný jednal na sivé mezi, jejíž používání mu vlastník přenechal. Tato zmateční stížností zdůrazňovaná a v rozsudku v podstatě zjištěná okolnost však nevylučuje úmysl poškozovací a vědomí protiprávnosti. Oprávněnému je sice volno, aby právo podle civilních předpisů mu příslušející vykonával, nikdy však není oprávněn, aby výkonem tohoto práva druhému úmyslně a zcela bez potřeby způsobil škodu; civilní poměr mezi pachatelem a poškozeným a okolnost, že tu snad není civilní bezpráví, jsou pro posouzení bezpráví trestního s hlediska § 85 tr. z. nerozhodné (rozh. č. 1415 Sb. n. s.).
Nehledě k tomu, nevychází zmateční stížnost, pokud popírá úmysl, pokud se týče vědomí obžalovaného, ze souhrnu skutkových zjištění, přehlížejíc zejména, že rozsudek zjistil, že obžalovaný, když viděl dne 24. května 1937 pásti vnučky L-ovy tři kusy hovězího dobytka na mezi M., na které měl on právo pásti, aby zamezil L-ovým pasení, vysypal na mez popel s hřebíky, aby hovězí dobytek tam se pasoucí (t. j. dobytek L.) spolkl hřebíky a v důsledku toho ochuravěl, eventuálně zašel, a dále že obžalovaný sdělil onoho dne svědku N., že vnučky L. pásly na jeho mezi tři kusy hovězího dobytka, že jim však pomůže, že tam nasypal popel s hřebíky. Tato skutková zjištění plně opravňují závěr nalézacího soudu, že obžalovaný jednal v úmyslu, aby poškodil cizí majetek, a že si byl vědom protiprávnosti činu.
Pokud se zmateční stížnost v této souvislosti snaží dovoditi, že obžalovaný nemusel počítati s tím, že kdokoliv jiný, zejména L-ovy děti budou na jeho mezi bez jeho výslovného povolení pásti dobytek, nelze jejím vývodům přisvědčiti, neboť uvedená skutková zjištění tento závěr zmateční stížnosti přímo vylučují. Jelikož poškození cizího majetku může býti spácháno jak přímým, tak i nepřímým působením na cizí věc, nepochybil nalézací soud, když ve zjištěném jednání, a to ve vysypání popele s hřebíky na mez, kde se pásává cizí dobytek, shledal nedokonané zlomyslné poškození cizího majetku, kdyžtě podíle správného závěru nalézacího soudu úmysl obžalovaného směřoval k tomu, aby dobytek L-ův, pasoucí se na mezi, hřebíky spolkl, a tím ochuravěl, nebo zašel. Je proto zcela pochybená námitka zmateční stížnosti, že šlo v daném případě o »aberratio ictus«, ježto prý posypáním meze mohlo dojíti jen k poškození pozemku.
Tvrdí-li zmateční stížnost, že nemohlo nikdy dojiti k nějakému poškození, zřejmě dobytka, a namítá-li tím, že šlo o nezpůsobilý pokus, dlužno jí připomenouti, že jen absolutně nezpůsobilý pokus by vylučoval skutkovou podstatu inkriminovaného zločinu. O takovýto absolutně nezpůsobilý pokus však zde nejde, jak plyne z nahoře uvedených skutkových zjištění, z jejichž souhrnu zmateční stížnost ostatně ani nevychází, budujíc mimo to na nesprávném předpokladu a domněnce obžalovaného, že na mezi se nebude pásti cizí dobytek. Bylo proto zmateční stížnost zamítnouti.

Citace:

Čís. 6061. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 526-528.