Čís. 5855.

»Živnostníky« podle § 176 II c) tr. zák. jsou nejen samostatní živnostníci, nýbrž i jejich pomocníci.
Ke zločinné kvalifikaci podle § 176 II c) tr. zák. se nevyžaduje, aby byl pachatel přímo a bezprostředně zjednán poškozeným na práci.
(Rozh. ze dne 18. března 1937, Zm I 173/37.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem krádeže podle § 171, 460 tr. z. a přestupkem podvodu podle §§ 197, 201 c), 461 tr. z., zrušil rozsudek v napadené části, to jest pokud jím byl obžalovaný uznán vinným pouze přestupkem krádeže podle § 460 tr. z., jako zmatečný ve výroku o vině a v důsledku toho i ve výroku o trestu a ve výrocích s ním souvisících a uznal obžalovaného vinným, že odňal v době mezi 17. a 20. červencem 1935 v P. pro svůj užitek z držení a bez přivolení Dr. A. fotografický přístroj v ceně 850 Kč a dalekohled v ceně 150 Kč, tudíž cizí věci movité v ceně převyšující 500 Kč, při čemž krádež byla spáchána živnostníkem na tom, kdo práci sjednal, a že tak spáchal zločin krádeže podle §§ 171, 176 II c) tr. z.
Z důvodů:
Zmateční stížnost napadá rozsudek jen potud, pokud prvý soud posuzuje skutek uvedený ve výroku pod I. odchylně od obžaloby pouze jako přestupek krádeže podle § 460 tr. z., a domáhá se kvalifikace tohoto skutku jako zločinu krádeže podle §§ 171, 176 II c) tr. z. Uplatňuje tak věcně zmatek podle čís. 10 § 281 tr. ř., nikoliv též číslo 9 a) § 281 tr. ř. Stížnosti je přisvědčiti.
Rozsudek zjišťuje, že obžalovaný odcizil Dr. A. z neuzamčené půdy jeho domu fotografický přístroj v ceně 850 Kč a dalekohled v ceně 150 Kč, tedy věci v ceně 1000 Kč, a že krádež provedl v době, kdy na místě činu prováděl jako truhlářský pomocník truhlářské práce objednané poškozeným u jeho mistra a zároveň otce.
Rozsudek vyslovuje právní náhled, že kvalifikace krádeže podle § 176 II c) tr. z. předpokládá, že je mezi pachatelem, který při provádění práce odcizí věci v ceně přes 500 Kč, a poškozeným pracovní nebo námezdní poměr, že tedy musí býti pachatel přímo objednán k práci poškozeným. Poněvadž v souzeném případě podle formálně bezvadných zjištění rozsudku zadal poškozený provedení truhlářské práce zaměstnavateli obžalovaného a obžalovaný pracoval jen z příkazu zaměstnavatelova, nejsa v přímém smluvním poměru k poškozenému, shledal soud ve skutku obžalovaného přestupek krádeže podle § 460 tr. z.
Právnímu hledisku nalézacího soudu vytýká stížnost právem mylnost.
Z vlastnosti pachatelovy se stává krádež věcí v ceně přes 500 Kč podle § 176 II c) tr. z. zločinem, spáchají-li ji živnostníci, účedníci nebo nádeníci na svém mistru, nebo na těch, kdo práce sjednali. Pod pojmem »živnostníci« (Gewerbsleute) je rozuměti, jak rozsudek sám správně uvádí, nejen samostatné živnostníky, t. j. »mistry« nebo podnikatele jiného druhu, nýbrž i jejich pomocníky (živnostenský pomocný personál). Zákon poskytuje zvýšenou ochranu objednatelům díla — osobám, »které práci sjednaly«, ježto jim není možný přesný dohled nad podnikatelem práce a dělníky, takže nemohou lehce zabránili, aby tyto osoby nevyužily ke krádeži příležitosti, již jim skýtá jejich použití k práci. Rozhodnu je tudíž jediné, zda práce poskytla pracovníku lepší příležitost k vykonání krádeže, že prováděním práce přišel do bližšího styku s věcí, již odcizil. Naproti tomu se nevyžaduje, aby pachatel byl poškozeným přímo a bezprostředně zjednán na práci (čís. 338 Sb. n. s.). Tento požadavek nelze dovoditi ani z doslovu zákona, který nepraví »na těch, kdo je (živnostníky, učně, nádeníky) k práci objednali«, jak má za to mylně nalézací soud, nýbrž prostě »na těch, kdo práce sjednali« (»an denjenigen, welche die Arbeit bedungen haben«).
Právě uvedeným obratem označuje zákon prostě objednatele ze smlouvy o dílo. Tento také zpravidla sjednává smlouvu s mistrem, nikoli s jeho tovaryši, učedníky nebo nádeníky. Tím méně lze opříti náhled zastávaný rozsudkem o intenci, kterou sledoval zákonodárce kvalifikačním důvodem krádeže podle § 176, II c) tr. z.
Skutek, na němž se rozhodnuti zakládá, byl tudíž nesprávným výkladem zákona uvažován podle zákona trestního, který se k němu nevztahuje. Rozsudek trpící zmatkem podle čís. 10 § 281 tr. ř. bylo k odůvodněné zmateční stížnosti v napadeném směru zrušiti jako zmatečný. Poněvadž zjištěními rozsudku je plně opodstatněna skutková podstata zločinu krádeže podle §§ 171, 176 II c) tr. z., bylo na jejich podkladě uznati obžalovaného ihned vinným tímto zločinem.

Citace:

č. 5855. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 149-151.