činnosti hojně věnoval literatuře, nejevil vůbec literárních sklonůna poli svého životního povolání právnického, v němž však přestozaujal jedno z nejčestnějšítíh míst. Význam Schulzův v oboru práv-nické činnosti spočívá na poli po výtce praktickém, jak jinak seříká v nalézání práva. Bezpříkladná pilnost, spojená s nevšednímiznalostmi a rychlým, bezpečným a pronikavým úsudkem, založilajeho prominentní postavení již u zemského soudu v Praze, jehožbyl ozdobou a odkud jej právě pro tyto vlastnosti povolal zemřelýzakladatel nejvyššiho správního soudu Dr. Pantůček к tomutosoudu. Zde pak se otevřelo Schulzowi pravé pole působnosti. Byltu bezpočet právních materií, jež mu bylo zvládnouti a které zmá-hal hravě, bylo tu u nás nezbadané právo bývalého Uherska, jímž,ovládaje jazyk maďarský, pronikal jako prvý z průkopníků, bylytu zvláštní procesuálni jemnosti, dané povahou instituce nejvyšší-ho správního soudu, jež byly jeho pravou a jinými těžko dostiži-telnou doménou. Ostrý úsudek dovoloval mu ve změti otázek zmoc-nili se právě jádra problému, jejž pak řešil bezpečně a nebojácnějasnými slovy, nezapomínaje při tom hranic, jak mu je ukládalyprocesuálni možnosti a postavení stran. V tom byla kvalita jehopráce, vysoká, hodna úcty nejpřísnějšího znalce. Právě tak nad-měrná byla i kvantita jeho práce, pro niž neuznával předepsanéhonebo slušně očeikavatelného minima, nýbrž vždy jen dosažitelnémaximum. Tuto dosažitelnost viděl pak Schulz ve výškách až zá-vratných, za samozřejmého předpokladu, že právě tak vysoko budei úroveň pracovního výkonu. Působil-li takto Ivan Schulz u nej-vyššího správního soudu a obětoval-li mu své vynikající schopno-sti, vědomosti a píli po celých prvních 12 let jeho trvání, jest jenpřirazeno, že členové tohoto soudu hleděli na Schulze jako na jed-noho, a to nikoli nejmenšího, z těch, kteří založili a vysoko zdvihlidobré jméno našeho jediného správního tribunálu. Budiž čest jehopamátce. Dr. Vladimír Mrazík.t Notář JUDr. Václav Svoboda zemřel dne 4. ledna t. r. náhle,raněn byv mrtvicí, ve věku 60 let. Byl z nejlepších notářův Československé republice. Praksi notářskou započal v Třeboni,pak působil v Semilech, v Novém Městě n. Met. a konečně v Praze-Smíchově. Byl dlouhá léta členem notářské komory pražské a v le-tech 1930 a 1931 i jejím vicepresidentem. Z jeho bohaté činnostistavovské dlužno uvésti zejména předsednictví Spolku notářů akandidátů notářství z Československé republiky, kteroužto funkcive jmenované celostátní organisaci po řadu let zastával. Jako vý-borný právník byl dále členem redakčního sboru časopisu »Česképrávo«, do něhož také sám přispíval. Právnická jednota čítala hopo dlouhá léta mezi své členy. Byl dále členem zkušební komise prozkoušky notářské, jakož i komise pro státní zkoušky judiciální přiuniversitě Karlově v Praze. V zesnulém odešel vzácný člověk, je-muž každý, kdo ho znal, zachová památku nejsvětlejší1.К šedesátým narozeninám prof. Dr. Viléma Funka. Dne 14.ledna 1935 blahopřeje právnický svět československý řádnému