27 Sb., lze pro zanedbání povinné péče podle tohoto ustanovení potrestati nejen předsedu spolku, nýbrž i všechny osoby, které ke konání pořadatelské služby při průvodu tom byly ustanoveny nebo službu takovou fakticky konaly.

Ke skutkové podstatě přestupku odst. 2 čl. 3 zák. č. 125/1927 Sb. se vyžaduje nepřístojné jednání neb chování. Pod tento pojem nespadá jen jednání positivní, nýbrž též pouhé opominutí učiniti něco, co žádá pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost. Je zřejmo, že výraz »jednání nebo chování« byl volen zúmyslně tak široce, aby sem bylo možno pojmouti jakoukoli nepřístojnost, ať se na venek projevuje čímkoli, tedy jistě i pouhým opominutím (na př. jistě by sem spadalo demonstrativní nesmeknutí, resp. nepovstání při zvucích státní hymny a pod.).
Ustanovení § 11 shromažďovacího zákona č. 135/1867 ř. z., kde mluví o »Leiter und Ordner«, jest chápati tak, že stihá zodpovědností za péči o zachování pořádku při veřejných průvodech nejen přímé uspořadatele jejich (na př. funkcionáře spolku průvod pořádajícího), nýbrž i osoby, které mají při průvodu pořadatelské funkce v užším smyslu, t. j. osoby určené k tomu, aby třeba i jen v jednotlivých úsecích průvodu dbaly o udržení pořádku. Těmto osobám jest stejně jako zodpovědným funkcionářům spolku průvod pořádajícím uložena povinnost, aby během průvodu nedošlo k nepřístojnostem. Dojde-li následkem zanedbání povinné péče těchto osob k nepřístojnostem ve smyslu čl. 3, odst. 2 zák. č. 125/27 Sb., lze i tyto osoby potrestati pro zanedbání povinné péče podle tohoto ustanovení. Nález ze dne 21. října 1937 č. 13127/37.

Citace:

Výklad pojmu nepřístojné jednání nebo chování. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1937, svazek/ročník 76, číslo/sešit 10, s. 621-621.