Z PRÁVNICKÉ JEDNOTYO hospodářském vyzvědačství přednášela soukr. doc. Dr. Jarmila Veselá na společné schůzi Právnické jednoty a Československé společnosti pro právo trestní v Praze dne 19. listopadu 1936.1) V úvodě své přednášky nastínila vývoj ochrany hospodářského tajemství v jeho vztahu k jednotlivým hospodářským systémům minulosti. Podala pak přehled právní úpravy této otázky v současném zákonodárství. Podrobné úvaze podrobila stěžejní problém zákonodárné úpravy hospodářského tajemství: kališi zájmů zaměstnanců a zaměstnavatelů na zachování hospodářského tajemství po skončení zaměstnavatelského poměru. Zastávala názor, že praktické případy jsou toho dokladem, že kdežto někdy zde nebude žádného zájmového konfliktu a bude přesně rozhraničený rozdíl mezi tajemstvím podniku hodným ochrany a malostmi zaměstnance, jichž může bez omezení využiti, že půjde na druhé straně o případy, kde tento rozdíl nebude tak přesný. V souvislosti zmínila se o zajímavé diskusi o této otázce na německém právnickém sjezdu v Liibecku 1931. Právem zdůraznila, že náš zákon o hospodářském vyzvědačství řeší tento konflikt tím, že jej chce měřiti vyšším veřejným zájmem.Přednášející nastínila pak, opírajíc se o důvodovou zprávu našeho zákona o hospodářském vyzvědačství (čís. 71/1935 Sb. z. a n.), zákonodárné úvahy, které vedly k vydání tohoto zákona u nás. Neopominula se zmíniti i o kritických hlasech, které vydání zákona, hledíc na potřeby jabloneckého průmyslu, pokládaly za opožděné a zákon samotný za zbytečně dalekojdoucí.Ústřední část přednášky tvořil podrobný rozbor pojmu hospodářského tajemství. Přednášející využila při tom konstrukcí pojmu výrobního a obchodního tajemství, tak, jak je vytvořila literatura k zákonu o nekalé soutěži; rozebrala nejprve jednotlivé prvky, kterých tyto definice využívají a vytěžila pak z toho pro konstrukci pojmu hospodářského tajemství, dobře odlišujíc podstatné odlišné znaky — zvláště veřejný zájem — pojmu hospodářského tajemství, který podle našeho zákona je legálně definován. Při rozboru pojmu »skutečností příznačných nebo jinak významných« polemisovala s názorem zastávaným v literatuře, že k pojmu stačí skutečnost příznačná, zdůrazňujíc, že zákon požaduje vždy, aby skutečnost byla pro výrobu významnou.Podrobila také rozboru pojem »domácího« podniku. Zastávala názor, že podle našeho zákona je myslitelné, že by i tajemství protizákonné a nemravné mohlo dojiti ochrany tohoto zákona, poněvadž podle našeho zákona je myslitelné, že by mohlo dojiti k zájmovému konfliktu: na jedné straně důležitý veřejný zájem (zaměstnanost), na druhé straně hospodářské tajemství, jehož obsah by odporoval dobrým mravům, a že podle našeho zákona bylo by třeba v konkrétním případě rozhodovati, který zájem převažuje.Probírajíc případy, na něž se ustanovení našeho zákona podle § 1 tohoto zákona nevztahuje, zabývala se i námitkou, zastávanou v literatuře, že zákon vylučuje tajné vynálezy z povinnosti zachovávati tajemství.Nezabývala se podrobně jednotlivými pojmovými znaky trestných činů podle zákona o hospodářském vyzvědačství, naznačivši jen stručně jejich skutkové podstaty a všimnuvši si jen některých problémů. Tak zabývala se zejména otázkou, jak dalece může býti subjektem hospodářského vyzvědačství zaměstnavatel sám, zastávajíc názor, že je tuto otázku třeba zodpověděti kladně a že je právem v literatuře vytýkáno, že nejedná se pak již o zradu hospodářského tajemství, nýbrž o zavlečení hospodářského tajemství. Podrobila úvaze i význam zvláštního zdůraznění subjektivního skutkového momentu v § 2 a 3 slovy »věda, že tím ohrožuje důležitý zájem veřejný«, zastávajíc názor, že zákonodárce v daném případě naznačuje, že spokojuje se s vinou vědomou.Trestní sankci na přečin hospodářského tajemství pokládala za přepětí trestní hrozby, nepokládajíc veřejný zájem za dostatečně silný, aby připouštěl trestní sankci na skutkovou podstatu přečinu podle § 3 a ohrazujíc se ostře proti snaze nepokrytě v odůvodnění prozrazené, že norma tato má zachytiti takové případy, u kterých je sice ohrožení veřejného zájmu evidentní, ц nichž však nedá se prokázati, že šlo o zavlečení hospodářského tajemství do ciziny, protože by to znamenalo dávno zavrhovanou »Verdachtstrafe«. V souvislosti s úvahou o přečinu nedbalé ochrany hospodářského tajemství přiklonila se k názoru zastávanému v literatuře, že bylo by bývalo důsledné připojiti povinnost k pečlivosti na prostou existenci hospodářského tajemství.Nemohouc se pro nedostatek času podrobněji zabývati jednotlivými ustanoveními, jen letmo naznačila, že zákon obsahuje zvláštní ustanovení o prodloužení žalobních lhůt pro podání žaloby podle zákona o nekalé soutěži (bylo-li učiněno trestní oznámení podle našeho zákona), že obsahuje zvláštní ustanovení o zamítání znalců, o vyloučení veřejnosti přelíčení, zvláštní ustanovení o zmocnění, které udílí ministerstvo obchodu a o podávání dobrého zdání ministerstvem obchodu.Kritickému rozboru podrobila ustanovení § 12 zákona týkajícího se poměru k zákonu o nekalé soutěži а k zákonu na ochranu republiky, zejména odůvodnění k tomuto ustanovení; podrobila rozboru i názor literatury na tuto otázku a došla k závěru, že ustanovení § 12 je zbytečné a že různé posuzování poměru našeho zákona k zákonu na ochranu republiky а k zákonu proti nekalé soutěži nemá dostatečné opory ani v zákoně samém a že není odůvodněno ani theoretickými úvahami ani úvahami o praktických důsledcích. Zabývala se i poměrem tohoto zákona k jiným zákonným ustanovením. V závěru snažila se srovnati ideologii tohoto zákona s principy demokratickými a došla k závěru, že ideologii tohoto zákona nelze odvoditi z liberalisticko-demokratických ideí. Pokládala veřejný zájem na ochraně národního průmyslu v zájmu mezinárodní soutěživosti za dosti silný, aby vyvažoval zájem jednotlivce na volné disposici vlastním podnikem a zájem jednotlivce na disponování získanými zkušenostmi a znalostmi, ale ustanovení o přečinu hospodářského tajemství, vybudované na veřejném zájmu na poplatnosti podniku, jeho významu vnitrohospodářském a pod., pokládala naopak za přepětí trestní sankce. Zastávala názor, že zákon se měl omeziti na ochranu národního průmyslu v mezinárodní konkurenci.Podrobně pojednala přednášející o této otázce v právě uveřejňované stati ve Věstníku československé společnosti pro právo trestní, vydané též knižně.*