Při volbě zemského (okresního) výboru nelze pro přikázání mandátů nerozdělených podle § 45 řádu volení do zemských (okresních) zastupitelstev pokládali za stranu, která dosáhla většího počtu hlasů, onu stranu (skupinu stran sdružených), jíž připadl větší počet hlasů při volbě zastupitelstva, nýbrž jen onu, která má větší počet hlasů v zastupitelstvu.

Podle ustanovení 2 odst. § 71 řádu volení do zemských a okresních zastupitelstev (zákon ze dne 14. dubna 1920 č. 330 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 14. července 1927 č. 126 Sb. z. a n„ pokud se týče zákona č. 58/35 Sb. z. a n.) koná se volba okresního výboru podle obdoby § 54 až 57 tohoto zákona o volbě zemského výboru.
O volbě zemského výboru stanoví pak předpis 2. odst. § 56, že komise při volbě užije obdobně ustanovení § 45 až 49 o volbě zemského zastupitelstva s odchylkou, že i strana, která nemá tolik členů, kolik činí číslo volební, může obdržeti zastoupení v zemském výboru.
Podle § 45 provede se rozvrh mandátů členů zemského zastupitelstva tím způsobem, že se vypočte číslo volební, dělí se jím počet hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé straně tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných, při čemž kandidátní listiny stran sdružených se sice sečtou každá zvlášť, avšak při rozdělování mandátů se počítají jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně. Pro případ, že tímto způsobem nebyly obsazeny-všechny mandáty, určuje § 46, že se přikáží zbývající mandáty postupně stranám, které při dělení podle § 45 vykázaly největší zbytek dělení, jsou-li však zbytky dělení u několika stran sobě rovny, přidělí se mandát straně, která dosáhla většího počtu hlasů, a je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.
Nemůže býti pochyby o tom, že »počtem hlasů« v § 46, jsou míněny hlasy, jichž ta která volební strana (nebo skupina stran sdružených) dosáhla při volbě zemského (okresního) zastupitelstva a na jejichž základě se vypočítalo volební číslo i počet mandátů jednotlivým stranám (skupinám stran sdružených) připadající.
Avšak ustanovení § 46 jest přímo dáno jen pro volby zemského (a podle § 60 okresního) zastupitelstva, kdežto pro volby zemského (okresního) výboru má ho podle předpisu § 56 býti použito jen obdobně. Tu pak jest uvážiti, že volba zemského (okresního) výboru, koná se ze zemského (okresního) zastupitelstva (§ 54) a že voliči, kteří odevzdávají při této volbě hlasy, jsou jen členové zastupitelstva. Má-li se proto ustanovení § 46, odst. 2 pro volby zemského (okresního) výboru užíti obdobně, jest pro tyto volby »počtem hlasů« rozuměti toliko hlasy členů zastupitelstva, které, rozlišují-li se podle stran, jsou co do počtu shodný s počtem mandátů, jež ta která strana v zastupitelstvu má, včítajíc v to ovšem i mandáty členů jmenovaných, kteří podle svého prohlášení s tou kterou stranou budou voliti.
K témuž výsledku se dospěje, uváží-li se, že volební číslo, vyhledané při volbě zastupitelstva, je výsledek dělení součtu hlasů při volbě zastupitelstva platně odevzdaných počtem mandátů zvětšeným o jeden, kdežto při volbě výboru jest jím výsledek dělení počtu členů zastupitelstva stejně opraveným počtem mandátů. Jinak by nemohlo státi v § 56, že i strana, která nemá tolik členů, kolik činí číslo volební, může obdržeti zastoupení, kdyby »hlasy« z § 46 nedosahující čísla volebního a neposkytující pak nárok na mandát, musily býti brány doslovně při použití obdoby, jak jest o ní řeč v § 56 (srov. Boh. A 4506/25 o volbě obecní rady).
Z těchto úvah plyne, že při volbě zemského (okresního) výboru a rozdělení zbývajících mandátů nelze za stranu, která dosáhla většího počtu hlasů, pokládati onu stranu (skupinu stran sdružených), jíž připadl větší počet hlasů při volbě zastupitelstva, nýbrž jen onu, která má větší počet hlasů v zastupitelstvu.
Nález ze dne 23. listopadu 1937 č. 945/36-2.

Citace:

Při volbě zemského (okresního) výboru nelze pro přikázání. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1937, svazek/ročník 76, číslo/sešit 10, s. 627-628.