Ústředí československých právníků — Sbor pro postavení a udržování právnického domu v Praze konalo dne 10. února 1937 v právnické fakultě university Karlovy VI. řádnou valnou hromadu za značné účasti československé veřejnosti. Valnou hromadu zahájil předseda Ústředí, prof. Dr. Václav Hora, který vzpomněl zemřelých členů ústředí, jichž památku přítomní uctili povstáním. Jednatelka Dr. A. Kozáková pojednala ve zprávě jednatelské o činnosti Ústředí po stránce vnitřní i propagační a poukázala zejména na jednání s jednotlivými odborovými spolky právnickými, aby přistoupily se všemi svými členy za členy Ústředí. Výsledkem tohoto jednání bylo přistoupení všech železničních právníků v počtu kolem 400. S ostatními spolky je jednání na příznivé cestě. Deputace Ústředí navštívila vynikající československé právníky, aby je informovala o své činnosti a požádala, aby ve společnostech a bankách, v nichž jsou členy správní rady, přimluvili se za to, aby korporace přispěly na stavební fond. Deputace Ústředí byla také přijata v posledních dnech panem ministrem financí Drem Kalfusem, který rovněž přihlásil se za zakládajícího člena a slíbil Ústředí podporu. Poštovní právníci jsou členy Ústředí prostřednictvím odborového spolku již po dva roky. Ministerský rada Dr. Otto Kučera pojednal ve své zprávě o průběhu a výsledcích odborového právnického sjezdu, který se konal ve dnech svatováclavských loňského roku. Ve zprávě pokladní poukázal pokladník Dr. Bedřich Novák na potěšující vzrůst jak členstva, tak i spolkového jmění. Stav členstva se během roku zdvojnásobil, takže Ústředí má nyní 16 členů zakládajících, 1125 členů činných a 30 členů přispívajících. Aby bylo umožněno přistoupení většího počtu členů prostřednictvím odborových spolků, zmocnila valná hromada domácí radu, aby v těch případech, kdy za členy přistoupí všichni členové stavovského spolku právnického, prominula zápisné vůbec, a příspěvek členů snížila až o 50% s tou podmínkou, že vybírání členských příspěvků obstará spolek, jehož členové korporativně přistoupili a ponese výlohy s vybíráním tímto spojené a příspěvky odvede hromadně. Členský příspěvek členů činných (jednotlivců) ustanoven byl 12 Kč ročně, zápisné jednou pro vždy 10 Kč. Předsedou Ústředí zůstává i pro příští správní rok univ. prof. Dr. Václav Hora. Po valné hromadě proslovil pan senátní president Nejvyššího soudu v. v. Václav Cícha přednášku na thema: »Poměr občanstva k soudům a úřadům jako nositelům veřejné moci, a čím živena a oslabována jest důvěra v ně.« Přednášející předeslal, že nechce podávati nějaký akademický výklad o poměru občana ke státní moci, nýbrž že chce přednésti některé zkušenosti praktického soudce a také úředníka o styku se stranami a že se chce dovolávali právních předpisů jen potud, aby dolíčil, že jde o poměry nikoli jen mravní, nýbrž i právní. Ve věci byly probrány v podstatě tyto otázky: Poměr lidu ke státní moci a ke státním orgánům se řídí způsobem vlády. V autokracii je lid objektem vrchnostenské moci, v demokracii jest jejím subjektem. Také z právních předpisů dosud platných je zřejmo, jak se vývoj bral. Přednášející uvedl příkladmo obsah některých předpisů, vydaných ještě za rakouské monarchie a jiných předpisů vydaných již za naší demokratické republiky. Ze všech uvedených předpisů lze vyvodili některé zásadní povinnosti úředníků a soudců k občanstvu, zvláště povinnost hájiti nejen zájmy obecné, nýbrž i soukromé; naprostá nestrannost; ochota a zdvořilost; přesvědčivé odůvodňování všech úředních opatření; vzorné chování i v životě soukromém. V praxi ovšem narážejí soudcové a úředníci při styku s obyvatelstvem a při úřadování na různé překážky, zejména hledí-li se k neblahým zásahům politiky do úřadování a do jmenování a povyšování úředníků a soudců, a hledí-li se k různé povaze osob, které k úřadům a soudům přicházejí a s nimiž nutno podle toho vhodně jedoati. Vyskytují-li se potíže při styku s jednotlivými občany, jsou ještě větší při ústních jednáních a komisích s mnoha lidmi, kteří mají protichůdné zájmy a mezi nimiž pak dochází ke křiklavým výstupům. I tu nutno zachovati rozvahu a klid, neboť lid rád zevšeobecňuje a usuzuje z chování úředníka nebo soudce na celý stav. Není-li pro určitý případ předpisu, nutno rozhodnouti podle zdravého rozumu a způsobem odpovídajícím potřebám života. — Dr. J.