Žaloba o náhradu škody, příspěvek k §u 29 a 31 z. o obch. pomocnících; casus mixtus.

Žalobkyně tvrdí, že koncem prosince 1921 byla přijata do závodu jako komptoiristka s povinností nastoupiti dne 1. února 1922 a splatem měsíčně 750 K; dne 1. února 1922 hlásila se do služby, ale žalovaný ji nepřijal a tvrdil, že žalobkyně dopisem oznámila, že služební místo nenastoupí; žádá žalobou plat za únor a březen v sumě 1500 K; neboť jí patří dle § 29 zák. o obch. pomocnících. Žalovaný namítal, že žalobkyně dopisem došlým 2. ledna 1922 mu oznámila, že vzdává se místa, a že přijal následkem toho jinou sílu. Dopis jmenovaný nemohl předložiti, neboť se mu ztratil.
Okresní soud v Hr. Kr. žalobu zamítl z toho důvodu, že uvěřil žalovanému, že dopis toho obsahu, že žalobkyně vzdává se místa, dostal, ač jest jisto, že žalobkyně jej neposlala, nýbrž osoba jiná; že tedy žalovaný nedopustil se porušení smluvní povinnosti, že jde o případ § 1311 obč. z.
Kr. s. v Hr. Král., žalobě vyhověl z toho důvodu, že žalovaný, jestliže dopis obdržel, měl dbáti náležité péče a na dopis odpověděti, čímž by si byl umožnil, aby pravý stav zvěděl; jde-li o náhodu, stíhá žalovaného, který této náhodě nedostatečně čelil.
Nejvyšší soud potvrdil rozhod. odv. soudu z těcho důvodů: Musí býti o každém dle § 1297 obč. z. předpokládáno, že jest schopen takového stupně píle a pozornosti, který při obyčejných schopnostech může býti vynaložen, a lze jen takovou škodu považovati za náhodu, které nelze zabrániti ani úsilím za hranice § 1297 obč. z. jdoucím; když odvolací soud usoudil, že žalovaný mohl se ujistiti odpovědí o pravém stavu, nelze připustiti, že by se byl mýlil, naopak sluší uznati, že nejde o náhodu dle § 1311 obč. z., nýbrž nejvýše o náhodu smíšenou (causus mixtus), která postihuje nikoliv žalobkyni, nýbrž žalovaného, jenž náhodě nedostatečně čelil, kdežto žalobkyně o ní před 1. únorem 1922 nevěděla; jest zcela lhostejno, zda žalovaný subjektiv, byl přesvědčen, že žalobkyně u něho nenastoupí službu; ustanovení § 31 zák. o obch. pomocnících nepředpokládá zavinění, postačí dle něho, když zaměstnavatel bezdůvodně upustí od smlouvy, což bylo zjištěno.
Rozhodnutí nejvyššího soudu z 14. února 1923 čj. RV-I 1013-22.
R. z. s. Průcha.

Citace:

Žaloba o náhradu škody, příspěvek k §u 29 a 31 z. o obch. pomocnících; casus mixtus.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, číslo/sešit 6, s. 271-272.