Reforma nesporného řízení

byla uskutečněna v Rakousku zákonem z 21. prosince 1923 č. 636 ř. z. Tímto zákonem byla novelována četná ustanovení cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z., i u nás dosud v platnosti se nalézajícího. Vedle zjednodušení, jež se touto novelou zavádějí a jsou rázu technického, přináší nový zákon také některé nové myšlenky, které zaslouží povšimnutí i u nás. Nejdůležitější novotou je, že lze upustiti při pozůstalostech malé ceny od toho, aby byla tato pozůstalost z úřední povinnosti projednána. Výše pozůstalosti, o niž jde, vyhrazena nařízení a toho času stanovena na 10000000 K. Proto má už úmrtní zápis vyznačiti má-li pozůstalost tuto cenu. Jde-li o takové pozůstalosti obmezí se soud na prohlášení poslední vůle a vyrozumění dědiců (také nepominutelných), jež poučí o tom, že mohou žádati za projednání pozůstalosti. Soud může osoby k dědictví povolané zmocniti, aby uplatňovaly práva k pozůstalosti náležející, vydávaly platně kvitance o platech, které přijaly, jakož i výmazná prohlášení. Patří-li do takové pozůstalosti nemovitosti, musí býti vždy projednána soudně, rovněž tehdy, jsou-li na pozůstalosti účastni nezletilci nebo opatrovanci a činí-li jejich podíl více než 2000000 K. Do této částky se započítává jen peněžitá hotovost, spořitelní vklady a cenné papíry. Poplatkové výkazy dlužno podati přímo u finančního úřadu, neprojednává-li se pozůstalost soudem. Novota tato chce přinésti úlevu soudům, ačkoli právní postavení dědice, jemuž nebyla pozůstalost soudně odevzdána, naráží na jisté nesnáze (srov. Hellmer v brněnské Juristen Ztg., 1924, str. 79). Kromě toho zavedeno zjednodušení při projednání pozůstalostí po cizincích, výkazech pozůstalostních, v řízení poručenském a j. v. (na př. § 6 pat. o doručování, 8 pat.).

Citace:

Reforma nesporného řízení. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, s. 359-359.