Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, Právnická jednota v Praze (1924). Praha: , 544 s.
Authors:

Ke druhému právnickému sjezdu československých právníků v Brně.

Přípravný výbor rozesílá právě výzvy k účasti na sjezd, jenž bude konán o Letnicích příštího roku. Doba kvapí a je opravdu nejvyšší čas, aby přihlášky československých právníků byly už nyní činěny. A je si ze srdce přáti, aby tyto přihlášky a sama účast na sjezdu byly co nejhojnější. Pamětníci prvého sjezdu konaného v r. 1904, dodnes naň vzpomínají s radostí a pýchou. A proto nelze věřiti, že by účast na našem druhém sjezdu byla snad méně uspokojivá. Je třeba, abychom se sešli v nejhojnějším počtu, abychom se osobně poznávali, vzájemné styky navazovali a ze všech svých sil se vynasnažili zdvihnouti úroveň jednání sjezdových na nejvyšší stupeň a docíliti společnou prací, výměnou názorů, výsledků co nejlepších. Nikdo se nepovažuj za vyloučena nebo snad za nedosti schopna účasti na jednáních sjezdových. Zejména bylo by velmi vítáno, kdyby se debat hojně účastnili naši praktikové; v tak mnohých a mnohých z nich jsou značné vědomosti, spojené s bohatými zkušenostmi — nuže je svátou povinností každého z nich, nechovati těchto statků jen u sebe a pro sebe, nýbrž poděliti se o ně s ostatními na konečný prospěch celku. Čteme i slýcháme, že naše inteligence je dnešními poměry roztrpčena a znechucena; věříme, vždyť má také proč. A poslední dny nechutného jednání o t. zv. úřednické předlohy, při němž jisté politické strany jasně ukazují, že jim jde jen o jednu třídu, nikoli však o sociální spravedlnost, jíž mají jinak plná ústa, tyto dny věru že nejsou s to, aby roztrpčenost inteligence zažehnaly. Ale přes to máme za to, že by bylo zcela pochybené, chtíti tuto zatrpklost manifestovati snad také vzdalováním se sjezdu a jeho prací. Právě nepřízeň, jež jeví se v jistých kruzích naproti stavu inteligence vůbec a naproti stavu právnickému zvláště, právě tato nepřízeň musí Československé právníky sraziti v jeden šik; právě ta musí je podnítiti k tomu, aby svým sjezdovým jednáním a výsledky jeho dokázali, jak vážně, poctivě i zdárně dovedou pojímati svoje poslání ve státě a připravovati cesty svými usneseními dobru všeobecnému, nemajíce na mysli jen jisté společenské třídy, nýbrž blaho celku. Tím dokáže naše právnictvo také, jak důležitým a přímo nezbytným činitelem v našem státě je a jak jest krátkozraké, nechtíti činnost jeho uznávati. Dotkli jsme se nahoře vzpomínky na prvý sjezd v r. 1904. A přece, jaký to rozdíl mezi dobou tehdejší a dnešní! Tehdy ujařmeni, mohli jsme se raditi a usnášeti jen o otázkách právního řádu, jejž nám dat cizinec, mohli jsme přispívati ke zlepšení práva, jež nebylo naším, čeští právníci neměli tehdy také ani možnosti osvědčovati se v oboru legislativním, výtěžky jejich prací zužitkovali jiní. Dnes, bohudíky, vše je naše, vše je lepší, vše konáme pro sebe, pro občany svého státu. Oč je dnes poslání a význam našeho sjezdu krásnější, ale oč také úkol československých právníků odpovědnější! Nuže přijďte všichni, přiložte radostně ruku k dílu, abychom mohli všichni prohlásiti, že dobrá věc se podařila. Říká se, že právníci mají zvlášť vyvinutý smysl pro povinnost. Nuže, zde jde opravdu o velikou povinnost československého právnictva. Jsme jisti, že bude splněna. Přihlášky buďte zasílány p. Dr. Pavlu Krippnerovi, advokátu v Brně, Starobrněnská 19/21.
—a.
Citace:
Ke druhému právnickému sjezdu československých právníků v Brně.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, s. 557-558.