Annuario di diritto comparato e di studi legislativi

. A cura del secretano generale dell’ Istituto prof. Salvatore Galgano. Volumi IV e V, parte I, II, III. Eddizione dell’ Instituto di studi legislativi, Roma, 1930.
O tomto významném podniku psali jsme již v tomto časopisu několikráte. O prvém svazku přinesli jsme zprávu v roce 1928, na str. 129 a 130, o druhém a třetím v r. 1929, str. 665 a 666; o podstatě, úkolu a významu Ústavu zákonodárných studii (Istituto di studi legislativi) v Římě, jenž jednotlivé svazky Annuario sbírá a vydává, píše v Právníku, 1930, str. 339—351 italský právník, dlící tehdy v Československu na studiích, Dr. Robert Agо. K dosavadním svazkům I až III přibývají nyní další dva svazky IV а V, jež jsou rozděleny ve tři části, z nichž každá tvoří knihu pro sebe úctyhodných rozměrů: první část obsahuje 1034, druhá 1015, třetí 850 stran. Uvážíme-li, že to vše vydáno bylo v jediném roce (1930), že na spolupráci účastněno je množství autorů v různých státech a že tato spolupráce sama vystupuje v různé podobě a zasahuje stále širší obory, neupřeme římskému Istituto di studi legislativi velkorysost a jeho generálnímu sekretáři prof. Galganovi, jenž je duší celého podniku, obdivuhodnou čilost, píli a energii.
Je zásluhou Galganovou, že svůj Annuario každým svazkem zdokonaluje a rozšiřuje jak co do obsahu tak i co do technické úpravy. O tom přesvědčuje pouhé nahlédnutí do nových tří dílů. Díl I. přináší četné články odborné autorů z různých států (celkem 22 článků) pojednávající o rozmanitých otázkách s hlediska srovnávacího práva důležitých (na př. pokračuje zde Rabel-Wahl v práci o změnách něm. obč. zák., Kumaniecki o tomtéž předmětu s hlediska polského práva; o pramenech soukr. práva řeckého pojednává Anastasiadis, o ústavě litevské republiky von Witte, o pramenech a rysech litevského soukr. a obchodního práva píše Loeber; všecky ostatní články zabývají se návrhem jednotného obligačního práva pro Italii a Francii, a to jednak vzhledem k jednotlivým ústavům obligačního práva, jednak vzhledem k obligačnímu právu jiných států). V dalším oddíle jsou obsaženy četné recense a poznámky (na př. zpráva o sjednocovacích snahách civilního práva procesního mezi Německem a Rakouskem); další oddíl přináší bohatou bibliografii z různých států a v dodatku obsáhlou práci Danilovovu o sovětském právu pracovním (str. 706—900) a přehled zákonodárné činnosti ve Spojených státech v r. 1919—1928. Připomínám, že v části bibliografické je uvedena bibliografie ze 17 států, a doufám, že v dalších svazcích bude mezi těmito státy zastoupeno i Československo.
Druhý díl obsahuje přehledy o zákonodárné činnosti jednotlivých států (počtem 22), mezi nimi i československého (za r. 1927). Poněvadž četné státy mají zde svoje přehledy už také za r. 1928, vyslovujeme přání, aby i zprávy o našem zákonodárství udržovaly s nimi stejný krok.
Třetí díl konečně je věnován soudní judikatuře v jednotlivých státech; jsou tu zastoupeny Italie, Rakousko, Belgie, Francie, Anglie, Švýcarsko, Německo a Maďarsko. Také zde byly učiněny slibné kroky k tomu, aby v příštím Annuario byla zastoupena i judikatura československá. Mnohá rozhodnutí jsou opatřena poznámkami italských právníků. V dodatku jsou obsaženy zásady judikatury některých států z oboru soukromého práva mezinárodního (z Italie, Belgie, Francie a Německa). Konečně jsou zde některá rozhodnutí smíšených soudů rozhodčích. Každý díl je opatřen pečlivě zpracovanými rejstříky, jež usnadňují orientaci.
Z tohoto stručně uvedeného obsahu nových svazků Annuario vyplývá jistě s dostatek poznání, jak bohatou a všestrannou studnicí poučení o rozmanitých oborech právních jsou svazky vydávané římským ústavem.

Citace:

Annuario di diritto comparato e di studi legislativi. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1931, svazek/ročník 70, číslo/sešit 1, s. 43-44.