Základní ustanovení soudního řízení nesporného jsou dána zákonem ze dne 19. června 1931 č. 100 Sb. z. a n. a nabudou účin- nosti dne 1. listopadu 1931. Zákon tento je významnou etapou ve sjednocení důležitého oboru řízení soudního, tím významnější, že na Slovensku a P. Rusi dosud obecných předpisů nesporného řízení vůbec nebylo. Ale i pro země historické je nový zákon velmi významný, poněvadž jeho ustanovení, obsahující celkem 61 paragrafů, nastupují na místo prvých 19 paragrafů cís. patentu z r. 1854 č. 208 ř. z. Již z tohoto srovnání jde, že nový zákon upravuje řadu otázek, pro něž v dosavadním nesporném patentu nebylo vůbec žádného ustanovení. Na doklad toho budiž zde uvedena systematika zákona. Rozdělen je ve 3 části, z nichž prvá určuje rozsah a působnost zákona, druhá je rozdělena v 8 oddělení, jednajících o podmětech nesporného řízení, o nákladech a právu chudých, o styku účastníků se soudem, o řízení před soudem, o opravných prostředcích, o výkonu usnesení, o spisech, o užití peněžitých trestů. Třetí část má ustanovení závěrečná. Zde zaslouží pozornosti ustanovení, že od 1. listopadu t. r. budou pravomoc poručenskou a opatrovnickou na Slovensku a P. Rusi vykonávati řádné soudy (na místo dosavadních poručenských úřadů).