Projednání pozůstalosti platí za skončené teprve právoplatným doručením listiny odevzdací dědicům. Ediktální lhůtu § 128 cís. pat. z 9. srpna 1854, č. 208 ř. z. nelze pokládali za lhůtu propadnou, pročež dědickou přihlášku, po lhůtě té podanou, dlužno na soud přijmouti.

V pozůstalosti. Růženy H. vyzváni byli neznámí dědicové, aby se k pozůstalosti přihlásili ve lhůtě v § 128 cit. pat. ustanovené. — Ve lhůtě té přihlásila se Marie B. na základě testamentu (později nalezeného) jako jediná testamentární dědička. První soud projednal s ní pozůstalost, učinil ve spisech návrh odevzdací listiny a oznámil dědičce, že jí listina odevzdací bude vydána, jakmile se vykáže, že zaplatila poplatky dědické. Marie B. zaplatila poplatky, jakmile byly určeny, a vykázala zaplacení soudu pozůstalostnímu. Dříve než odevzdací listina byla doručena, přihlásila se po uplynutí lhůty ediktální k pozůstalosti Františka H. jako dědička ze zákona, popírajíc platnost poslední vůle zůstavitelky. První soud naříkaným usnesením nepřijal přihlášku na soud, poněvadž podána byla po lhůtě ediktální, když již pozůstalost s dědičkou dříve přihlášenou byla projednána, úplně uspořádána a poplatky byly zaplaceny.
Rekursní soud usnesení prvního soudu zrušil a uložil prvnímu soudu, aby nepřihlížeje k důvodům, jichž pro odmítnutí dědické přihlášky Františky H. užil, o přihlášce té znovu rozhodnul a pak dále po zákonu jednal. Odůvodnění: Nelze souhlasiti s názorem prvního soudu, že dědická přihláška Františky H. je opožděná, poněvadž podána byla po projití lhůty ediktální, když pozůstalost s dědičkou testamentární Marií B. byla projednána. Dle spisů pozůstalostních byl sice návrh listiny odevzdací dne 21. listopadu 1917 sepsán a byly poplatky dědické zaplaceny, listina ta však dosud vydána nebyla. Pozůstalost nemůže se tudíž pokládati dokud za pravoplatně skončenou, vždyť je přirozeno, že by nebylo lze návrh listiny té v platnosti ponechati, jestliže před doručením listiny té dědičce nastaly by takové okolnosti, jež by byly způsobilé přivoditi modifikaci listiny. Teprve pravoplatným vydáním listiny odevzdací končí projednání pozůstalosti. Jestliže Františka H. podala dědickou přihlášku před doručením odevzdací listiny, nelze ji za opožděnou pokládati a z toho důvodu přijetí její k soudu odepříti. Dle § 823. ob. obč. z. může, i když dědictví je již odevzdáno, ten, kdo lepší neb stejné právo k dědictví míti se domýšlí, žalovati toho, kdo jest v držení dědictví, aby mu je postoupil, aneb s ním o ně se rozdělil. Z tohoto zákonného ustanovení sluší právem usuzovati, že pokud pozůstalost ještě není skončena odevzdáním, každému účastníku je dovoleno, aby dědickým nárokům v cestě projednávání pozůstalostního platnost zjednal a za tím účelem dědickou přihlášku podal. S názorem tímto není ustanovení § 120 nesp. pat. v odporu, neboť ustanovení to má patrně jen ten účel, aby zabráněno bylo průtahu v projednání pozůstalosti, má tudíž pro obmeškalého pouze újmu formální, nevylučuje však toho, kdo po uplynutí lhůty ediktální přihlášku podal, z pozůstalostního řízení, když toto dosud není skončeno. Bylo proto na prvním soudci, aby posoudil, zdali přihláška Františky H. má veškeré náležitosti v §§ 799 a 800 ob. obč. z. předepsané, a jen s tohoto hlediska rozhodnul, má-li k soudu býti přijata.
Nejvyšší soud stížnosti dovolací nevyhověl poukázav na případné odůvodnění naříkaného usnesení soudu rekursního a podotknul pouze vzhledem na vývody stížnosti dovolací, že jednak ediktální lhůtu § 128. nesp. pat. nelze pokládati za lhůtu propadnou, při jejíž marném uplynutí nárok by zaniknul a nemohl by býti již uplatňován, jednak pak, že projednávání pozůstalosti nemůže platiti za ukončeno ani skutečným skončením projednávání, ani koncipováním listiny odevzdací ani konečně zaplacením pozůstalostních poplatků, nýbrž teprve právoplatným vydáním resp. doručením odevzdací listiny dědicům (§§ 149, 154, 159 a 174 cís. pat. z 9, srpna 1854, č. 208 ř. z.).
Rozh. ze dne 18. června 1918, č. RII. 205-18-1.
Schin

Citace:

Projednání pozůstalosti platí za skončené teprve právoplatným doručením listiny odevzdácí dědicům. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 1, s. 41-42.