Platnost zkrácených lhůt pro opravné prostředky §u 575 с. ř. s.

Soud odvolací zavrhl odvolání jako opožděné z důvodů:
Sporem tímto domáhají se žalobci prohlášení soudního že právoplatná výpověď jim daná je bezúčinnou důsledkem pozdější dohody stran o tom, že žalovaná dále ponechává žalobce v bytě, který jim vypověděla, čímž učinila svou výpověď bezpředmětnou.
Jde tedy žalobcům o to, aby je žalovaná dle obsahu dodatečné úmluvy nájemní v pronajatém a již obývaném bytě přes právoplatnou výpověď dále ponechala, tedy v důsledku o totéž, jako kdyby žádali o odevzdání najatého bytu proti majiteli, jenž odevzdání tomu proti smlouvě se vzpírá, (§ 1096 ob. z. obč.), a nemohou přece v případě prvém na tom býti hůře, nežli v případě druhém.
Jako v případě §u 1096 obč. zák., tak i v našem je přiznati
dotyčnému řízení nutnost rychlého vyřízení a tedy podstatu
nájemného sporu ve smyslu § 560—576 c. ř. s. a tedy platnost zkrácených lhůt pro opravní prostředky § 575 c. ř. s.
V ostatním se poukazuje na důvody v rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 1907, č. 20191/6, sb. nál. č. 196, (úř. sb. č. 967).
Ježto pak odvolání v tomto případě datováno a podáno
bylo až jedenáctý den a tedy zřejmě opožděně, musilo
býti dle §u 471, č. 2, 473, 474 odst. 2, c. s. ř., ihned v neveřejném
zasedání zavrženo.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu nevyhověl z důvodů:
Rekursní soud zcela správně ve svém odůvodnění uvedl,
že jde žalobcům věcně o to, aby je žalovaná v pronajatém a jimi
již obývaném bytě přes právoplatnou výpověď dále ponechala,
což znamená vlastně totéž, jako kdyby žalobci žádali o odevzdání
nově najatého bytu. Jest patrno, že i v daném případě je třeba
urychleného řízení a tudíž řízení po rozumu §§ 560 až 576 c. s. ř.
Jelikož však odvolání žalujících z rozsudku prvého soudu nebylo podáno v osmidenní lhůtě v §u 575 c. s. ř. předepsané, byl opravný
prostředek ten odvolacím soudem právem jako opožděný zavržen.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne
8. ledna 1919, čj. RI. 14/18.
R. z. s. Jakeš.

Citace:

Platnost zkrácených lhůt pro opravné prostředky. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, s. 267-268.