Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 59 (1920). Praha: Právnická jednota v Praze, 468 s.
Authors:

Nájem či pacht hostince s hostinskou koncesí, či jiná
smlouva.


Žalující měšťanský pivovar dle znění sepsané listiny »uzavřel nájemní smlouvu« se žalovaným hostinským, kterou »pronajal mu hostinské místnosti s inventářem a s propůjčením koncese hostinské na dobu neurčitou s oboustranným právem, smlouvu tu zrušiti po čtvrtletní výpovědi«.
Nájemce se zavázal, že bude plniti nájemné tím způsobem, že platiti bude zvýšenou cenu piva odebraného výhradně z měšťanského pivovaru v P. při 1 hl a že bude čepovati pivo v té ceně, jako v ostatních hostincích v L. se čepuje,« t. j. v místě »najatého« hostince.
Proti žalobě o zrušení pachtovní smlouvy z důvodu § 1118 obč. zák. pro používání věci pronajaté ke značné škodě propachtovatele namítl žalovaný při ústním jednání, při němž zmínka byla i o tom, že smlouvou možno považovati za smlouvu námezdní a že tu je důvod i ke zrušení smlouvy námezdní, především nepřípustnost pořadu práva, ježto jde o spor nájemní, jejž dlužno řešiti v cestě nesporné.
Prvý soudce žalobu pro nepřípustnost pořadu práva odmítl dovolávaje se zejména § 7 č. 4. nař. ze dne 17. prosince 1918, č. 83 sb. z. a n., cit. tam § 1118 obč. zák. a nař. z 9. února 1919 č. 62 sb. z. a n.
Soud rekursní vyhověl rekursu žalobcovu a usnesení prvého soudce v tom směru změnil, že se námitka nepřípustnosti pořadu práva zamítá a prvému soudu ukládá, aby po pravomoci tohoto usnesení dále jednal, pak znovu rozhodl. Dovolacímu rekursu nejvyšší soud nevyhověl. Důvody. Předmětem nájemní smlouvy byly nejen hostinské místnosti, nýbrž i hostinská koncese, jak z článku 1. nájemní smlouvy jde na jevo. Opíraje se o tuto smlouvu, žádá žalobce na podkladě § 1118 obč. zák. zrušení pachtu živnosti hostinské a výčepnické a pachtu, po případě nájmu místností za účelem provozování této živnosti propůjčených (č. 1. 10). Vychází tedy žalobce sám z toho, že koncese byla smlouvou propůjčena, aby bylo z ní docíleno užitků pílí a přičiněním a mluví v tom směru o pachtu (§ 1090 obč. zák.). Než místnosti byly propůjčeny ku provozování živnosti hostinské a výčepnické, tedy k docílení užitků z koncese. Pacht koncese byl účelem, místnosti propůjčeny k dosažení účele. Rozhodným je pacht koncese, jenž dává ráz celému smluvnímu poměru. Jde tedy o poměr pachtovní, na nějž se předpisy o ochraně nájemců vůbec nevztahují. Není tedy možno mluviti důvodně o nepřípustnosti pořadu práva vyvozované z předpisů o ochraně nájemců.
Než i kdyby šlo o nájem, byl by pořad práva připuštěn. Předpisy o ochraně nájemců nebylo zrušeno ustanovení obč. zák. o zrušení smlouvy nájemní dle § 1118 obč. zák. To plyne jasně z § 7, 4 nařízení ze dne 17. prosince 1918, č. 83 sb. z. a n., dle něhož se pokládá za důležitý důvod k výpovědi, lze-li podle § 1118 obč. zák. žádati o zrušení smlouvy bez výpovědi. O to právě v našem případě jde. Je-li však tomu tak, nelze s úspěchem dovolávati se zákonných předpisů o ochraně nájemců směřujících k obmezení práva výpovědi.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 16. března 1920, č. j. R. I. 138/20-1.1)
Jakeš.
  1. Srov. rozhod. nejv. soudu ze dne 25. ledna 1899 č. 1049 Nowak sb. n. ř. č. 103 a Stubenrauch 1903 str. 314 pοz. 2 a str. 315 pozn. 3.
Citace:
Nájem či pacht hostince s hostinskou konfesí. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, s. 311-312.