Pracovní soudy v Polsku. Polská ministerská rada provádí reorganisaci soudnictví ve věcech pracovních na území dříve rakouském a ruském. Mimořádnými soudy pro řešení sporů pracovních byly v těchto krajích až dosud pouze živnostenské soudy podle zákona z 27. listopadu 1896 č. 218 ř. z., které tu byly zřízeny na území kdysi rakouském. Ty budou nyní reorganisovány v nové soudy pracovní. Ostatního území státu polského se změna netýká, zejména zůstanou nezměněny živnostenské soudy (Gewerbegerichte) na území kdysi pruském, ačkoliv v Německu samém byly tyto soudy již zrušeny zákonem z 23. prosince 1926 (srovnej Všehrd VIII. str. 207).
Nové pracovní soudy budou se skládati z předsedy a jeho náměstka, které bude jmenovati ministr spravedlnosti ze soudců z povolání, a z určitého počtu přísedících, nejméně po 10 ze zaměstnavatelů a zaměstnanců a z dvojnásobného počtu jich náhradníků. Jmenování přísedících a náhradníků provádí ministr spravedlnosti v dohodě s ministry práce, sociální péče a obchodu po návrhu příslušných organisací. Může býti jmenován každý polský občan, nejméně 30 let starý; vyloučeny jsou osoby vojenské, státní úředníci, kněží a členové zákonodárných sborů.
Příslušnost pracovních soudů se vztahuje na všechny spory z poměru pracovního a spory pro přestoupení zákonů o ochraně práce Spory zaměstnanců zemědělských a lesních jsou zatím vyjmuty, může však býti nařízením ministerstva příslušnost pracovních soudů rozšízena i na ně. Pracovním soudům podléhají též pracovníci duševní, vyjímajíc učitele veřejných škol a zaměstnance, jichž plat přesahuje 10000 zlotých. Kromě toho musí pracovní soud odkázati před soud řádný každý spor, jehož hodnota převyšuje 5000 zlotých.
Řízení ve sporech, které jest rozhodnouti dle zákoníka občanského, se provádí před tříčlenným senátem, složeným kromě předsedy soudu neb jeho náměstka z přísedícího zaměstnaneckého a zaměstnavatelského, podle možnosti z téhož oboru povolání jako sporné strany. Spory týkající se ostatního dělnického zákonodárství rozhoduje předseda neb jeho náměstek jako samosoudce. Celé řízení má se provésti v pěti dnech. Ve sporech do 200 zlotých je vyloučeno zastoupení advokáty.
Rozhodnutí pracovního soudu je konečné, nepřesahuje-li hodnota sporu 200 zl. V opačném případě mohou se strany odvolati k apelačnímu soudu, který jest nejvyšší instancí. K. Gerlich.