Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 62 (1923). : Právnická jednota v Praze, 488 s.
Authors:
O návrhu manželově, by bylo manželce uloženo vrátiti se do jeho domácnosti, nelze rozhodnouti v řízeni nesporném, (opačné rozh. z 2. června 1898 č. 7674 Gl. U. 208).
Usnesení okres, soudu i krajs. soudu v České Lípě, jimiž bylo rozhodnuto v nesporném řízení o návrhu manželově, by bylo manželce uloženo vrátiti se do jeho domácnosti, bylo předcházejícím řízením rozhodnutím nejvyššího soudu zrušeno.
Odůvodnění: Dle §u 50. č. 3. j. n. patří výlučně před sborové soudy první stolice všecky spory vznikající ze vzájemného poměru mezi manžely, které nejsou rázu ryze majetkového, pokud je dle platných předpisů zákonných nesluší vyříditi v řízení nesporném.
Takové spory, na které § 50. č. 3. j. n. ke konci poukazuje větou, že patří dle zákoných předpisů k vyřízení v řízení nesporném, jsou spory mezi rodiči a dcerou o vyměření věna (§§ 1220. a 1221. obč. z.), mezi rodiči a synem o vyměření výpravy (§ 1231. obč. z.), spor o oprávnění státi se obchodnicí (§ 6. uv. zák. k obchod, zák.), neshody mezi manžely o výchovu dětí po provedeném rozvodu nebo rozluce manželství (§ 142. obč. z.).
Pokud se však týče jiných vzájemných právních vztahů manželů, jest zřejmo, že manželská práva mužova v § 92. obč. z. uvedená, náležejí k čistě občanským účinkům manželství, k jichž rozhodování jsou povoláni soudové v řízení sporném, neboť práva a povinnosti, plynoucí z této právní normy mohou doznati změny jednak úmluvami, jednak vlivem jiných okolností. To platí zejména o povinnosti manželky k manželské poslušnosti (§92. obč. z.), o vzájemné povinnosti manželově přijati manželku do společné domácnosti (§ 382. č. 8. ex. ř.), o povinnosti jeho poskytnouti manželce dle svého jmění slušnou výživu (§ 91. obč. z.).
Z těchto předpisů zřejmě plyne, že práva i povinnosti manželů к společnému bydlení mohou úmluvou stran i vlivem okolností rozdílně býti upraveny a že ani cis. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208. ř. z. ani jiným zákonem soudu uloženo není, by porušení tohoto práva a této povinnosti officiosním zakročením odčinil, a proto dle § 50. č. 3. j. n. manžel jest oprávněn, by práva na navrácení manželky do společné domácnosti toliko pořadem práva se domáhal.
Usnesení v odpor vzaté, jež rozhoduje v řízení nesporném o věci náležející na pořad práva, jest proto i s řízením mu předcházejícím zmatečné.
Rozhodnutí nej vyššího soudu ze dne 18. července 1922 č. j. R. I. 538-22. R z. s. Dr. Boh. Voneš.
Citace:
O návrhu manželově, by bylo manželce uloženo vrátiti se do jeho domácnosti, nelze rozhodnouti v řízení nesporném, .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Právnická jednota v Praze, 1923, svazek/ročník 62, číslo/sešit 4, s. 169-170.