Deník.Zákon o zahlazení odsouzení byl vydán po dlouho trvající přípravě pod č. 111 sb. z. a n. (zákon ze dne 14. června 1928). Zákon nahradil starší ustanovení zákona z 21. března 1918, č. 108 ř. z. o odčinění odsouzení — jenž byl mu jinak vzorem — předpisy daleko liberálnějšími. Rozšiřuje totiž značně možnost zahlazení odsouzení výrokem soudu. Tím zjednodušuje podstatně řízení, neboť dosud bylo nutno domáhati se odčinění odsouzení zpravidla milostí presidenta republiky. Je-li odsouzení zahlazeno, pokládá se odsouzený nadále za osobu soudně bezúhonnou, pokud tomu nepřekáží jiné ještě nezahlazené odsouzení. O zahlazení rozhoduje sborový soud I. stolice, v jehož obvodě jest úřad vedoucí rejstřík trestů o odsouzeném. Šetření o žádosti o zahlazení koná jako dosud státní zástupce. — Zákon rozšířil podstatně soudní pravomoc v zahlazení odsouzení. Přes to soudům ulevuje, neboť postup zjednodušil. Jest na soudech, aby pružná ustanovení zákona aplikovaly s náležitým zřetelem jak k zájmům odsouzeného, tak i k potřebě ochrany společnosti, jejímž prostředkem je též evidence odsouzení se všemi důsledky, odsouzenci nepříznivými.