зов
Pronikavá reforma trestního řízení v Rakousku byla provedena počátkem letošního roku. Týká se především porotních soudů. Již loni byl zmenšen počet porotců na 6 a suspense výroku porotců připuštěna i v neprospěch obžalovaného. Letos bylo zrušeno dávání otázek porotcům. Předseda řídí poradu porotců. Rozsudek porotního soudu třeba odůvodniti; též jednotliví porotci mají udati předsedovi důvody svého vota. Touto změnou přiblížily se arci poroty v Rakousku do té míry t. zv. soudům kmetským, že se nutno tázati, lze-li tu vůbec ještě o porotních soudech mluviti. Bylo vytýkáno, že reforma byla provedena bez účasti národní rady a tím vyloučena její předběžná kritika. — Jiná důležitá reforma zavedla t. zv. zjednodušené řízení, které v podobné úpravě platilo v Rakousku již v letech 1918—1926. V zjednodušeném řízení nelze uznati na trest přísnější než na ztrátu svobody 1 roku; obžalovací spis je nahrazen pouhým trest, návrhem. Rozhoduje samosoudce, a to buď u soudu krajského nebo u soudu okresního mimo sídlo sborového soudu. Opravné prostředky jsou však tytéž, jako proti rozsudkům soudů krajských (»kmetských«). — Změny v rakouském trestním řízení jsou i pro nás zajímavé nejen proto, že se dotýkají trestního řádu, platného v podstatě v části našeho státu, ale i vzhledem к tomu, že reforma porot uskutečňuje některé změny též u nás doporučované a že zjednodušené řízení se podobá instituci samosoudce u krajských soudů, známé čsl. právu.