Změny trestního práva a řízení v Rakousku. Po reformě porotního řízení, o níž zde bylo (str. 306) referováno, došlo v Rakousku k změně ústavy, což umožnilo zrušení porotních soudů. Zákon z 19. června 1934 mluví sice ještě o přeměně porotních soudů, ve skutečnosti však byly zrušeny a nahrazeny kmetskými soudy, složenými ze 3 kmetů a 3 soudců z povolání, kteří rozhodují společně o vině, trestu i nárocích soukromoprávních. Zároveň byl znovu zaveden trest smrti, zrušený zákonem z 3. března 1919 a pak čl. 85 spolkové ústavy, pro skutkové podstaty, pro něž jej stanovil trestní zákoník z r. 1852, s výjimkou vraždy spáchané z hnutí mysli a na žádost. Trestní sankce stanovena na návod a pomoc při sebevraždě. Také ostatní změny nesou pečeť pohnuté doby: zostřeno stanné řízení (zákon z 25. května 1934), zpřísněna ustanovení zákona o třaskavinách z r. 1885 a vydány zvláštní předpisy k urychlení řízení pro trestné činy podle tohoto zákona (zákon z 22. června 1934). Zákon z 12. července 1934 o ochraně proti politickým násilnostem přinesl další výjimečná, časově omezená ustanovení o některých trestných činech (vražda, činy spáchané třaskavinami, jiná obecná ohrožení). Atentát na kancléře Dr. Dolfuße vedl konečně k zavedení výlučné příslušnosti vojenských soudů pro některé delikty (zákon z 26. července 1934). Senáty sestávají ze soudce z povolání, jenž vede přelíčení a ze tří aktivních nebo bývalých důstojníků z povolání, z nichž pořadím nejstarší předsedá. Řízení je zčásti připodobněno řízení podle práva stanného.