Ze sněmoven. Poslanecká sněmovna projednala a schválila ve 324. schůzi dne 26. dubna 1934 v prvém čtení usnesení senátu (č. t. 2479 a 2528) o ukládání trestu smrti a o doživotních trestech na svobodě.
V odpovědi (č. t. 2521/IV) na interpelaci posi. Windirsche (č. 2459/VIII), žádající, aby pozůstalosti projednávaly soudy, sděluje ministr spravedlnosti, že upozorní soudy, aby při používání příslušných zákonných ustanovení — dokud nedojde k jiné zákonné úpravě — slušným způsobem přihlížely k tomu, aby poplatky notářů za projednání pozůstalosti dědice nemajetné nebo málo majetné, zvláště i zemědělce, nezatížily měrou, která by vyvážila prospěchy uvedené v § 185 not. ř. č. 94/1855 ř. z.
V odpovědi (č. t. 2521/IX) na interpelaci téhož poslance (č. t. 2459/IX), proč nejsou obecním úřadům oznamována k uveřejnění jména těch, kdo vykonali vyjevovací přísahu, sděluje ministr spravedlnosti, že platné předpisy nedávají k tomu možnosti, že však při chystané unifikaci exekučního práva bude uvažováno též o vhodném uveřejňování jmen osob, které vyjevovací přísahu vykonaly.
Na interpelaci posi. Stenzla (č. t. 2426/11) o zamýšleném rušení a překládání okr. soudů, odpověděl předseda vlády (č. t. 2507/
VII), že o tomto námětu úsporné a kontrolní komise koná ministerstvo šetření, vláda pak že rozhodne na podkladě jeho návrhu po přezkoumání všech rozhodných hledisk. Ř.