NPD documents search: Právník, 73 (1934) - Zpráva o týdenních schůzích

Z právnické jednoty

Zpráva o týdenních schůzích. Druhé přednáškové období Právnické jednoty v Praze bylo zahájeno týdenní schůzí dne 1. února 1934, které předsedal náměstek starostův sekční šéf doc. Dr. Joachim. Při této schůzi vzpomenul předsedající významného jubilea 70. narozenin vynikajícího pražského advokáta Dr. Antonína Schauera, člena Jednoty od r. 1892, a ocenil vřelými slovy jeho zásluhy jak v oboru právním, tak i v našem národním životě. Dále sdělil, že od 1. ledna 1934 nastala změna v redakci spolkového časopisu »Právník«, z níž odešli dosavadní redaktoři prof. Dr. Lukáš a prof. Dr. Hora po dlouholeté činnosti. Prof. Lukáš byl redaktorem 36 let a prof. Hora 19 let. Ředitelství Právnické jednoty vyslovilo oběma odcházejícím nejvřelejší díky a plné uznání za jejich obětavou a vysoce záslužnou činnost. Na jejich místě byli pověřeni redakcí prof. Dr. Hoetze1 a prof. Dr. Sommer.
Na pořadu schůze byla přednáška Dr. Jaroslava Drábka, advokáta v Praze, o právní ochraně podnikových tajemství. Přednášející pojednal nejprve o pojmu podnikového tajemství, probrav definice naukou podávané, a vymezil tento pojem jako ony skutečnosti, konkurenčně ocenitelné, jež jsou neznámy ostatním věřitelům a které v hospodářském zájmu podnikatele mají zůstati ostatním soutěžitelům neznámy. Poukázal při tom na nesnáze, s nimiž je však spojeno stanovení míry, do jaké mají býti tato tajemství chráněna, zejména vzhledem к obtížnému rozlišení mezi pojmem znalosti a pojmem zručnosti. Pokud jde o právní konstrukci pojmu podnikového tajemství odmítá přednášející jak teorii duševního vlastnictví, tak teorii osobního práva a za nejlépe vyhovující pokládá teorii zvláštního práva na podniku. Přednášející vyložil dále, jak jsou podniková tajemství chráněna platným právem po stránce civilně i trestně právní a zdůraznil, že zejména trestní ochrana je zcela nedostatečná. Konečně načrtl hlavní otázky, kterými de lege ferenda je nutno se zabývati, tak zejména zda se doporučuje spíše prevence, či represe, otázku registrace podnikových tajemství, presumce viny, rozsah ochrany atd. Ohledně základní otázky, co dlužno pokládati za podnikové tajemství, vyslovil přednášející přesvědčení, že dlužno ponechati v tomto směru co nejširší pole volnému uvážení soudcovskému.
Týdenní schůze konaná dne 15. února 1934 byla zahájena smutečním projevem starosty Jednoty prof. Dr. Hermanna-Otavského k úmrtí Dr. Miloslava Stiebra, profesora Karlovy university v Praze, člena Jednoty od r. 1899. Památku tohoto vynikajícího českého vědce uctí Právnická jednota ještě zvláštní schůzí.
Za členy byli při této schůzi přijati Dr. Jiří Hora, advokát v Praze a Dr. František Pytlík, advokát v Praze.
Dále přednášel Dr. Zdeněk Peška, universitní profesor v Bratislavě, na thema: »Novější vývoj československé ústavy.« Předmětem přednášky nebyly zákony kvalifikované jako ústavní, nýbrž ústavní zákony v širším slova smyslu, totiž ty, které se týkají státního zřízení. Přednášející nastínil politický a hospodářský vývoj čsl. státu a uvedl, že s tímto vývojem souvisí též úzce vývoj politický. Zejména pronikavý vliv měly hospodářské krise v letech 1924—1926 a v letech 1930—1934. Přednášející dokumentoval tuto souvislost rozborem řady nových zákonů, při čemž věnoval hlavní svou pozornost době nejnovější od r, 1930. V této době lze v politickém životě pozorovati nespokojenost občanských vrstev, zračící se v kritice parlamentního zřízení a platných volebních řádů, jakož i vzrůst radikálních živlů. To se opětně obráží v opatřeních zákonných, jež člení přednášející do tří skupin :
a) předpisy, směřující proti všeobecné nespokojenosti se zřízením státu,
b) předpisy povahy represivní к potlačení výstřelků protidemokratických,
c) předpisy diktované nezbytnostmi hospodářského života.
Do první skupiny patří změny jednacího řádu Nár. shromáždění, uvolnění systému vázaných listin (obecní vol. řád), zákon o trestním stihání presidenta republiky a vlády, zrušení ministerstva zásobování. V druhé skupině lze uvésti zákon o mimořádných opatřeních, o protistátní činnosti stát. zaměstnanců, o rozpouštění a zastavování politických stran a v třetí konečně zmocňovací zákony č. 95 a 206 z r. 1933. Veškeré tyto předpisy byly přednášejícím podrobně probrány a v mnohých směrech podrobeny kritice.
Schůzi dne 1. března 1934 předsedal opět starosta prof. Dr. Hermann-Otavský, který věnoval úvodem vřelou posmrtnou vzpomínku Rudolfu Šiškovi, min. radovi v ministerstvu vnitra v Praze, členu Jednoty od r. 1919. Za člena byl přijat Dr. Antonín Syrovátka, magistrátní koncipista v Praze. Na schůzi přednášel Dr. Josef Pešek, bankovní úředník v Praze, o kontokorentu v právní teorii a v soudní praksi. Po přednášce, jež bude pravděpodobně v »Právníku« uveřejněna, se rozvinula debata, do níž zasáhli Dr. Pytlík, Dr. Pilař, Dr. Lauschmann a prof. Dr. Hermann-Otavský. V debatě byla zejména probírána otázka, zda uznání salda obsahuje novaci privativní či kumulativní.
Dne 15. března 1934 přednášel za předsednictví náměstka sta- rosty sekč. šéfa doc. Dr. Joachima doc. Dr. František Vážný, vrchní odborový rada v Praze, o thematě : »Nástin zásad i předmětů nesporného řízení.« O přednášce bude zde ještě referováno. Debaty se zúčastnili doc. Dr. Joachim a Dr. Lauschmann, kteří souhlasně poukazovali na vzájemné vztahy a příbuznost mezi různými druhy řízení. Za člena byl při této schůzi přijat Viktor Saxl, absol. právník v Praze. Na schůzi konané dne 22. března 1934 vzpomenul předsedající starosta prof. Dr. Hermann-Otavský zemřelého člena Dr. Emila Roose, gen. ředitele Zemské banky v Praze, zdůrazniv jeho osobní kouzlo a velké zásluhy v čsl. národním hospodářství. Na pořadu schůze byla přednáška Dr. Kazimíra Čakrta, finančního komisaře v Praze, »O praktických důsledcích, plynoucích z konstrukce berní povinnosti«. Přednáška Dr. Čakrta bude v »Právníku« uveřejněna v plném znění. Dr. Vladimír Kubeš, t. č. II. jednatel.

Citace:

Zpráva o týdenních schůzích. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1934, svazek/ročník 73, s. 315-317.